Koncert, na kterém se po absolvování týdenního dirigentského kurzu JFO společně představí mladí dirigenti z Curyšské hudební akademie pod vedením Johannese Schlaefiho.

Ludwig van Beethoven
Leonora č. 3  op. 72b

Camille Saint-Saëns
Koncert pro klavír a orchestr č. 2 g moll op. 22

César Franck
Symfonie d moll

Jan Schulmeister – klavír
Janáčkova filharmonie Ostrava
dirigují posluchači Curyšské hudební akademie pod vedením Johannese Schlaefliho 

Skladba Leonora je třetí verzí předehry k Beethovenově jediné opeře Fidelio. Skladba má docela jiné prvky, než je pro operní předehry běžné, a díky své jinakosti oslovuje publikum dodnes. Richard Wagner svého času předehru označil za „nejdokonalejší drama samo o sobě“. Posluchači si tak příběh vyprávěný hudbou užijí, i kdyby operu nikdy neviděli.

Hudba přitahovala francouzského skladatele Camilla Saint-Saënse od dětství. Klavírní lekce dostával od své tety, která rozpoznala jeho talent, už ve dvou a půl letech. Ve třech letech složil svoji první skladbičku, jejíž rukopis se dochoval dodnes. Na pařížské konzervatoři vystudoval kompozici a hru na varhany. Svého času platil za nejlepšího varhaníka v Evropě. Klavírní koncert č. 2 vznikl v roce 1868 a je pravděpodobně skladatelovým nejhranějším klavírním koncertem. Saint-Saëns koncert napsal během tří týdnů a na přípravu premiéry měl velmi málo času; skladba proto podle dobových kritik nebyla zpočátku úspěšná. Skladatel při premiéře vystoupil jako sólista. Orchestr řídil Anton Rubinstein, ruský pianista a dirigent, který dodnes platí za jednoho z největších klavírních virtuosů.

Pozdní Franckova Symfonie d moll byla původně akademickým nápadem stárnoucího profesora, podařilo se ji ale naplnit jásavým odlehčeným francouzským espritem a díky skvělé volbě tematického materiálu dokáže posluchače doopravdy vtáhnout a upoutat. Dopsána byla v srpnu 1888 a v únoru 1889 měla na konzervatoři premiéru, necelé dva roky před skladatelovou smrtí.