Série fotografií zachycující mizení původního stavu bývalých městských jatek. Zahájení I. obrazu Proměna výstavního cyklu Ó a ach, krása, ruina a strach.

PLATO svléká svoji kůži. Pozoruje své nové tělo, do kterého brzy vstoupí, jak se proměňuje ze stavu, jejž nazýváme ruinou, do stavu, jejž nazýváme galerií, a to v celé komplexitě, kterou přerod bývalých jatek do kulturní instituce znamená. O zachycení tohoto přechodového stadia požádalo PLATO Lukáše Jasanského a Martina Poláka. Jasanský a Polák se převtělili do role nedočkavých umělců otiskujících svoji stopu do bílé plochy prvního sněhu ještě předtím, než se objekt stane galerií a než v něm instituce, jimž patří a které ho budou obývat – město a galerie – zahájí svůj úřad. Jsou pionýrsky první a předácky zkušení. Zkoušejí proporce, zjišťují, jak to jejich fotkám sluší v nové destinaci. Poměřují jimi, ale i jinými objekty stěny pro díla umělců a umělkyň, kteří přijdou po nich. Ach, ty stěny! Stěny, které přežily. Přežily různé časy a tolik zvířat, jejichž život tu byl ukončen. Ty si pamatují. Fotografie také. Mají oči, stejně jako stěny mají uši.