Ke své poslední opeře Z mrtvého domu nalezl Janáček inspiraci v románu Zápisky z mrtvého domu F. M. Dostojevského, jenž ve svém díle líčí pocity a dojmy z doby, kdy byl vězněn na Sibiři. Skicu partitury Janáček sice dokončil, ale konečnou úpravu už nestihl. Sám o díle říkal, že není ještě hotové, o čemž svědčí dopis M. Brodovi ze 17. 5. 1928: „Z mrtvého domu – to mi dá ještě práce!“.

Také Druhý houslový koncert patří k Bartókovým posledním dílům a je z nich posluchačsky nejpřístupnější. Skladba strhne publikum od počátečního jakoby cikánského úvodního tématu po vzrušující finále. Tento mistrovský kus plný důmyslně vypočítaných virtuózních efektů je určen pro prvotřídního houslistu, jímž Ruska Alena Baeva, vítězka soutěží v Moskvě, Varšavě a japonském Sendai, nepochybně je.

Pátou symfonii psal Prokofjev během 2. světové války, premiéru měla 13. ledna 1945 v Moskvě. Z díla vyzařuje víra v očekávané vítězství, vize lepšího a šťastnějšího života. Monumentální, grandiózní a naplněná velkým dramatismem, je Pátá symfonie jednou z nejlepších hrdinskoepických ruských symfonií. „V Páté symfonii jsem chtěl oslavit svobodného a šťastného člověka, jeho mohutnou sílu, jeho ušlechtilost, jeho duchovní čistotu. Nemohu říci, že jsem to téma vybral – ono se ve mně narodilo a potřebovalo vyjádření. Napsal jsem takovou hudbu, která zrála a nakonec naplnila mou duši“, napsal o díle sám autor.

Program:

• Leoš Janáček
• Z mrtvého domu, předehra
• Béla Bartók
• Koncert pro housle a orchestr č. 2 Sz 112
• Sergej Prokofjev
• Symfonie č. 5 B dur op. 100

Účinkující:

• Alena Baeva – housle
• Janáčkova filharmonie Ostrava
• Dmitri Jurowski – dirigent