Známou Sonátu pro housle a klavír napsal Janáček v létě roku 1914 a nebyl to jeho první pokus. Skladba vznikla na počátku první světové války, kdy se Janáček intenzívně zabýval komorní hudbou. Její první uvedení se odehrálo na koncertě pořádaném Klubem mladých skladatelů v Brně 24. dubna 1922 v hudebním nastudování houslisty Františka Kudláčka a klavíristy Jaroslava Kvapila. Pohádku pro violoncello a klavír napsal Janáček v roce 1910, ale opakovaně se k ní vracel, definitivní podobu získala až roku 1923.

Jde o programní skladbu inspirovanou epickou básní Vasilije Žukovského Povídka o caru Berendějovi. Klavírní trio inspirované povídkou L. N. Tolstého Kreutzerova sonáta zkomponoval Janáček v roce 1908. Premiéru mělo na koncertu Klubu přátel umění v Brně 2. dubna 1909.  Skladba byla nezvěstná, existuje domněnka, že Janáček sám trio zničil a z hudebního materiálu v krátkém čase vytvořil na objednávku Českého kvarteta 1. smyčcový kvartet „z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty“.

Program:

• Leoš Janáček: Sonáta pro housle a klavír
• Leoš Janáček: Pohádka pro violoncello a klavír
• Leoš Janáček: Kreutzerova sonáta JW VII/8 v úpravě pro klavírní trio (arr. J. Burghauser)

Účinkují:

• Jan Fišer – housle
• Tomáš Jamník – violoncello
• Ivo Kahánek – klavír