Rande s hornou, pianem a houslemi to je název koncertu, kterým Janáčkova filharmonie přispívá do programu druhého ročníku multižánrové přehlídky Polska v Ostravě. Akci nazvanou Polské dny v Ostravě ve dnech 28. 10. až 11. 11. 2018 pořádá ostravské Centrum PANT ve spolupráci s Polským institutem v Praze, Europe Direct Ostrava a řadou dalších ostravských kulturních a vzdělávacích institucí.

Koncert Janáčkovy filharmonie, který se uskuteční 1. listopadu 2018 v Domě kultury města Ostravy od 18 hodin, představí trojici mladých talentovaných hudebníků, kteří úspěšně prošli sítem interpretační soutěže pořádané ostravským orchestrem. Vedle hornistky Zuzany Meierové z Pražské konzervatoře a klavíristy Andrzeje Molina, absolventa ostravské konzervatoře v současnosti studujícího HAMU v Praze, to bude i host z Polska – houslistka Roksana Kwaśnikowska (na snímku), absolventka Hudební akademie Fryderyka Chopina ve Varšavě. Na svém kontě má celou řádku úspěchů z národních i mezinárodních soutěží (včetně našeho Beethovenova Hradce). Před koncertem jsme jí položili pár otázek.

Co Vás napadne jako první, když se řekne Česká republika a Ostrava? První slovo, které mi napadá, když se řekne Česká republika a Ostrava, je pohostinnost. Kdykoli jsem v České republice, všichni lidé, se kterými se setkávám, jsou velmi pohostinní a přátelští, což se v dnešní době zřídkakdy vidí. Musím říci, že mám na vaši zemi pěkné vzpomínky. Hrajete na housle, proč vlastně tento nástroj? Můj život s hudbou a později s houslemi vlastně začal při hodinách hudební výchovy, kdy bylo zjištěno, že mám velmi dobrý sluch a že bych měla začít navštěvovat hudební školu. Tam mi pak sdělili, že by pro mě byly nejlepším nástrojem housle. Na ostravském koncertě budete hrát koncert Mieczysława Karłowicze.

Co tento skladatel znamená pro polskou hudbu? Je to skladatel, který se proslavil především symfonickými básněmi. Je mi blízký s ohledem na jeho Houslový koncert A dur, který zaujal svou důstojnou první větou, širokou paletou barev a pěknými frázemi věty druhé a konečně hravostí závěrečné části. Karłowicz znamená pro polskou hudbu hodně, a já si se smutkem přemýšlím nad tím, jaké kompozice mohl vytvořit, kdyby se dožil zralého věku (skladatel tragicky zahynul ve 32. letech pod lavinou ve Vysokých Tatrách v roce 1909 – pozn. red.). Jeho kompozici jsem si vybrala kvůli emocím a vzpomínkám, které mám s touto skladbou spojené.