Janáčkův klavírní odkaz obsahuje kromě již tradičně uváděných kompozic i zřídka hraná díla, která však stojí za povšimnutí. Klavírista Jan Bartoš si kromě známých cyklů vybral i Vzpomínku a Zdenčiny variace. Zdenčiny variace byly napsány v roce 1880 při ukončení jeho studií v Lipsku a inspirací pro ně byl stesk po své budoucí ženě Zdeňce Schulzové.

Jsou psány v klasicko-romantickém slohu a nenesou ještě typické znaky Janáčkova pozdějšího stylu. Vedle těchto skladeb zazní obě řady Janáčkova klavírního cyklu Po zarostlém chodníčku, či klavírní cyklus V mlhách. Tato autorova skladba pochází z roku 1912, patří tedy k jeho zralým dílům. Ačkoliv nám Janáček nezanechal žádný písemný obsah, lze dovodit, že v tomto klavírním cyklu mimo jiné vzpomíná na dceru Olgu. Klavírní Sonáta 1. X. 1905 byla zkomponována zcela spontánně pod dojmem národnostních nepokojů u příležitosti tzv. Volkstagu, kdy došlo mimo jiné ke zranění a následnému úmrtí mladého truhlářského dělníka Františka Pavlíka. Skladba má pouze dvě věty: Předtucha a Smrt.

Program:

• Leoš Janáček: Zdenčiny variace
• Leoš Janáček: Sonáta 1. X. 1905
• Leoš Janáček: Po zarostlém chodníčku I.
• Leoš Janáček: Po zarostlém chodníčku II.
• Leoš Janáček: Vzpomínka
• Leoš Janáček: V mlhách

Účinkující:

• Jan Bartoš – klavír