Výstava nejdůležitějších archeologických výzkumů, které zajistilo archeologické oddělení turnovského muzea v posledním desetiletí. Z těch několika stovek bylo obtížné vybrat ty, které posunuly bádání o nejstarších dějinách našeho regionu o výrazný kus dopředu.

Bezesporu sem náleží objev úpravny železné rudy ve Všeni u Turnova z počátku 17. století a další provozy spojené s „železnou metalurgií“. Zajímavým příkladem mezioborové spolupráce se stal bioarcheologický výzkum středověkých historických terénů v Turnově – Dvořákově ulici nebo na výzkum domu „vápenického huťmistra“ z 16. století ve Sklenařicích. Za velmi přínosný pokládáme také systematický detektorový průzkum skalního hradiště Čertova ruka na Hruboskalsku, který přinesl celou kolekci unikátních kovových artefaktů Keltů a Germánů. A pochopitelně nemůže chybět ani prezentace unikátního objevu v Jilemnici – kostela sv. Alžběty, za který jsme byli navrženi na cenu Patrimonium pro futuro za rok 2016. Vedle archeologických nálezů z tohoto výzkumu vystavujeme i předměty, které přímo pocházejí z mobiliáře kostela a dnes je spravuje Krkonošské muzeum v Jilemnici (například originál dřevořezby z 18. století Seslání Ducha svatého a soudobé plastiky sv. Víta a sv. Václava). Návštěvníky jistě upoutá i představení nejnovějšího archeologického výzkumu v průmyslové zóně na Vesecku, kde jsme v červnu loňského roku objevili a následně prozkoumali část vesnice Keltů. Výstava přináší i prezentace zrekonstruovaných nádob ze žárových hrobů z pozdní doby bronzové, které byly původně kryty mohylovými náspy. Největším „tahákem“ jsou dva zcela ojedinělé poklady mincí – ten mladší byl nalezen v roce 2013 v Roztokách u Jilemnice a do země byl uložen krátce po Mnichovské dohodě na podzim roku 1938. Ten o poznání starší tvoří soubor 160ti stříbrných pražských grošů Václava II. a Jana Lucemburského, který byl v srpnu letošního roku náhodně objeven u staré stezky nedaleko Vysokého nad Jizerou. Pomineme-li fyzickou cenu mincí i jejich unikátní stav dochování v extrémních horských podmínkách, má tento nález podstatně širší dosah. Mimo jiné totiž potvrzuje význam stezky, která již od staršího pravěku přicházela z vnitrozemí a přes vrcholové partie Krkonoš pokračovala do Slezska. Oba poklady v sobě ukrývají nejenom poutavý příběh, ale také navozují otázku, proč ti, kteří mince do země ukrývali, je také později nevyzvedli.