Autor sleduje, jak rodinný dům typu V navržený Josefem Vaňkem v roce 1966 přerostl v legendární ?šumperák". Na tomto charakteristickém příkladu se zamýšlí nad otázkou originality a sériovosti v architektuře a současně nad společenskou situací 60. a 70. let 20. století, kdy bylo obtížné si najmout architekta a firmu, která by dům postavila, a víceméně se dalo stavět jen svépomocí.