Červnové pokračování hudebně-experimentální série MENU představí v prostorách barokní kaple bývalého kostela sv. Jana Nepomuckého polskou hudební experimentátorku FOQL, hudební klenot české elektronické scény Lišaje a česko-finské improvizační duo Thistle.

V průběhu několika posledních let vydala Justyna Banaszczyk alias FOQL působivé množství hudby na všemožných médiích a u labelů jako New York Haunted, Always Human Tapes, Gooiland Elektro či Pointless Geometry. Polská umělkyně stojící za mezinárodním uměleckým kolektivem Oramics vydala v březnu tohoto roku u CGI Records z Atlanty nové album Dupster diving know-how, kolekci špinavého zvuku, noisu a “zvukového odpadu“, který titul tohoto alba zmiňuje. Na této nahrávce se podílela běloruská djka a producentka Elena Sizowa či hudebník a vizuální umělec Bartosz Zaskórski ( Mchy i Porosty).

Hypnotický a nekonvenční hudební styl FOQL vychází z jejích industriálních a temných kořenů. Díky slabosti pro experimenty, neprozkoumaná a ta nejvíc novátorská zákoutí taneční hudby, vyhýbá se Justyna zvedeným hudebním postupům, což je také možné během jejích živých vystoupení slyšet. Žánrový mix jejich nahrávek oscilující mezi tribálními rytmy, industriálními zvuky, acidovými sekvencemi řádně ostrých synťáků či dekonstruovaným technem bude skvělou tečkou příští edice MENU.

Mikuláš Odehnal alias Lišaj  je klenot české experimentální scény vycházející z nyní už nefungujího kolektivu LES. Již jeho debut Szara, který vyšel v roce 2015 na kazetě na labelu Genot Centre/Cosmic Sans, objevuje rozměrnou dimenzi jeho vlastního hudebního vesmíru jenž obohacuje pomalými beaty, éterickýy rapem a místy vokály tlumenými v pozadí valivé masy hluku. Ve spojení s vizuály Šimona Levitnera se jeho vystoupení stala hlubokým esenciálním zážitkem s jehož opakování Mikuláš nikdy nikterak nespěchal. 

Nové album Mezina (opět Genot Centre, 2018) tento slezský hudebník vystavěl především na terénních nahrávkách a táhlých dronech a kontinuálně tak navazuje na debutové EP. Droneové textury, field recordings, pomalé beaty i znepokojující noise a volné proplouvání mezi žánry. Lišajova hudba je stejnou měrou abstraktní, jako vychází z konkrétních zvuků. Živé provedení této nahrávky, bude v prostorách bývalé barokní kaple opět nezapomenutelným zážitkem.

Na pomezí snu a reality najdeme tvorbu brněnského dua Thistle. Projekt Matěje Kotoučka (mj. Sky to Speak, NONA Records) a finského expata Sima Hakalista se loni vynořilo ze scény kolem kolektivu AVA a už si stihlo zahrát třeba před Emptyset v Anežském klášteře aj.. Jejich společná hudební v\stoupení staví především na syntetizátorových seancích, které nabývá až šamanistických rozměrů a které doplňují také Simovi housle nebo terénní nahrávky. Každý jejich set se přizpůsobuje prostoru vystoupení, ale výsledek je vždy velmi působivý. Thistle hrají hudbu pulzující na hraně reality a snů, která vzniká společnou improvizací. Hypnotické rytmy, drones, nekonečná arpeggia nebo nalezené zvuky a terénní nahrávky, to vše v jednom tavícím kotli. 

Simo Hakalisto je finský hudebník, performer a autor dokumentárních filmů. Jako hlavní nástroj využívá modulární syntezátor, který někdy využívá jako rozšíření svých elektrických houslí, jindy jako plnohodnotnou zvukovou laboratoř, ve které manipuluje obskurní samply a smyčkami. Matěj Kotouček se dlouhodobě věnuje experimentům spojujícím ambientní hudbu, abstraktní zvukové koláže a terénní nahrávky. Jeho tvorbu můžete znát z elektronického projektu Sky To Speak. Je také jedním z členů souboru AVA: Moving spaces.