Výstava představuje výběr z celoživotního malířského díla Jiřího Načeradského (1939-2014) a průřez dosavadním dílem jeho absolventa Lubomíra Typlta (1975).

Sledovány jsou živé mezigenerační výrazové paralely obrazu ve vazbě na východiska žité zkušenosti v té které historické době. Expresivní malba i geometrické redukce a zkratky přítomné ve tvorbě obou autorů odkazují k algoritmu malířskému procesu, který je vnímán doslova jako akce. Jejím cílem je prolomit se do své současnosti a vytěžit z ní to nejpodstatnější – výraz, který není pouze věcí estetické formy, nýbrž nositelem komplexního prožitku a jeho fixace výtvarnými prostředky. Odtud podřizování obrazové formy síle okamžitého sdělení, odtud také proměna zdrojů, které potřebu těchto sdělení iniciují (stupňují a vyrovnávají). Podstatným rozměrem výstavního projektu je reflexe historického a cyklického času, které mají podíl na lineární proměně konkrétní malířské citlivosti i na návratech určitých motivů a námětů, které jsou malíři nově revidovány a aktualizovány pro současnost. Kurátorem výstavy je Petr Vaňous.