Letos je to přesně 40 let od tohoto letu do vesmíru. Vladimír Remek (1948)  a velitel lodi Alexej  Gubarev (1931-2015) prožili ve vesmíru 7 dní, 22 hodin, 17 minut. Jednalo se o první mezinárodní posádku v historii kosmických letů. V rámci programu Interkosmos se 3. března v 17 hodin a 6 minut spojila jejich loď s kosmickou orbitální  stanicí  Saljut 6 a Gubarev s Remkem se přivítali se členy posádky stanice Jurijem Romaněnkem (1944) a Georgijem Grečkem (1931). (Časové údaje jsou uvedené v UTC =světovém koordinovaném čase.)

Technické muzeum v Brně ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno nabízí návštěvníkům připomenutí tohoto výročí výstavou s názvem Vladimír Remek – cesta ke hvězdám aneb 40 roků od letu prvního Čechoslováka do kosmu. Kromě osobních věcí kosmonautů, původních obalů od potravin a fotografií se návštěvníci více dozvědí o programu Interkosmos.

Lahůdkou pro návštěvníky bude československá státní vlajka, kterou symbolicky položil na povrch Měsíce Eugene Cernan – poslední muž, který doposud vstoupil na tuto přirozenou družici Země. Cernan, velitel kosmické lodi Apollo 17, tak učinil z úcty ke svým předkům v roce 1972. O dvy roky později ji přivezl do Československa, ale nikdo se neodvážil ji z rukou amerického astronauta převzít. „Vlajka byla uložena díky tehdejšímu řediteli Astronomického ústavu ČSAV v podzemí největšího dalekohledu u nás. Po roce 1989 byla vlajka přenesena a vystavena na pilíři dalekohledu. Návštěvníci ondřejovské hvězdárny Astronomického ústavu AV ČR si ji mohou prohlédnout  z návštěvnické galerie dalekohledu při prohlídkách pro veřejnost vždy od května do září,“uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. Na brněnské výstavě bude k vidění pouze do konce března.

Další lahůdkou bude Krteček, známá dětská postavička, která se také proletěla kosmem. V roce 2011 ji do raketoplánu Endeavour vzal americký astronaut Andrew Feustel na Mezinárodní kosmickou stanici. Jak při návštěvě Československa Feustel uvedl, Krtek se mimo stanici nedostal, protože pro něj nikdo nevyrobil tak maličký skafandr. Většinu času se vznášel na stanici. Ale pozor, na zadečku má přišitý suchý zip, kterým jej kosmonauti mohli v případě potřeby přilepit na stěnu. Ovšem vesmírný Krteček je jiný než ti, které si lze koupit na Zemi. Celková hmotnost všeho, co si mohli vzít členové posádky na palubu, byla 700 gramů. Krteček tedy musel být co nejlehčí a navíc nehořlavý.

Československou státní vlajku do TMB zapůjčil Astronomický ústav Akademie věd České republiky. Krtka astronauta pak Astronomický ústav AV ČR / Česká kosmická kancelář / Velvyslanectví Spojených států amerických.