Nástup konceptuálního umění na počátku 70. let znamenal posun zájmu od estetických a materiálových kvalit díla k jeho osobnímu, sociálnímu, historickému a často i teoretizujícímu kontextu.

Na rozdíl od západní umělecké scény bylo konceptuální uvažování autorů v Československu motivováno osobnějším hledáním podstaty vztahu mezi umělcem a uměním, a to jak v rovině umělecké, tak politicko-etické, společenské případně ekologické. Konceptuální obrat tak nebyl vnímán pouze skrze jeho dematerializační a obrazoborecké snahy, ale zejména jako utopický útěk před oficiální a státem kontrolovanou kulturou. Dával umělcům svobodný prostor, s nímž pracovali v široké škále médií a témat.

Výstava ČS KONCEPT 70. LET se zaměřuje na sledování tendencí, které se v umění idejí, záznamů, projektů a akcí výraznou mírou uplatňovaly. Představí různorodé podoby konceptuální práce s kresbou a fotografií, dále polohu konceptu věnovanou vztahu písma a obrazu, nebo se zaměří na futurologické, akční a environmentální projekty.

Více než o historizující přehled konceptuálního myšlení 70. let se tak jedná o různorodou mozaiku, která v širokém spektru autorů dokládá vzájemnou provázanost českého a slovenského umění. Projekt je tak jedinečný zejména ve své snaze poukázat na společná východiska výtvarné scény, která je od rozpadu Československa reflektována jako dva samostatné celky.