Volná adaptace nejslavnějšího díla českého literárního romantismu, které pod názvem Máj vydal Karel Hynek Mácha v roce 1836, se zaměří na interpretaci této lyrickoepické skladby poutavou a neotřelou formou.

Existenciální tragédie vězně čekajícího na popravu v kontrastu s probouzející se májovou přírodou je ústředním bodem inscenace, která si klade za cíl ohledat i další témata, jako rozpor mezi romantismem a sentimentalitou, vlastenectvím a radikálním nacionalismem, či krásou přírody a turistickým ruchem.

Zároveň chce vyzdvihnout zvukomalebnost Máchovy poezie a využít hudebnosti veršů i jejich rytmických kvalit v rámci celkové kompozice jevištního tvaru. V neposlední řadě inscenátoři usilují o srozumitelnost i lehký nadhled, s nímž se snaží klasické dílo přiblížit současnému divákovi.