„Kytara u nás doma ležela opřená o stěnu, a tak jsem jí prostě vzala do ruky, bylo mi 9 let“ vzpomíná Lenka Filipová na své hudební začátky. Lásku ke svému hlavnímu nástroji zdědila po mamince, která byla učitelkou hudební výchovy a po jejím bratrovi Vláďovi, který na kytaru hrál a Lence byl prvním domacím učitelem. Následovala LŠU u profesora Eduarda Šidly a poté se rozhodla pro studium kytary na pražské konzervatoři, kterou úspěšně absolvovala u profesora Milana Zelenky. Lákal ji také svět poezie, a tak prostřednictvím šansonů neváhala interpretovat básně Vítězslava Nezvala. S jejich zhudebněním jí pomáhal kytarový virtuóz a kamarád Štěpán Rak.