Autorská výstava ve spolupráci s Terezií Petiškovou.

Martin Zet tematizuje svým dílem nedávnou totalitní historii, která není ani u nás, ani jinde v Evropě dosud uzavřena. Dotýká se stále bolestivého stavu českého kulturního prostředí, které sice vykazuje výraznou živost i velký tvůrčí potenciál, ale také patogenní rysy deformující naši kulturní paměť. Vědom si faktu, že nejlepší obranou proti potlačované paměti je paměť sama, sahá Martin Zet znovu po tematizaci díla svého otce, sochaře Miloše Zeta (1920–1995), spjatého s oficiální kulturou komunistického Československa. Zetova výstava přinese mimo jiné informaci o tvůrčím procesu, který vedl k sochařským realizacím jeho otce ve veřejném prostoru – od skic, které se snažil dopracovat v měřítku pro konkrétní situace, k jejich realizaci v materiálu, až po jejich odstraňování po roce 1989.