V přednáškovém sále Domu umění představujeme sérii kreseb (Mille morbi homini, tedy Tisíce lidských chorob) brněnské umělkyně, která o sobě napsala pár řádků:

"Vlastním jménem jsem Iveta, pseudonym Žofka vznikl kvůli mojí lehké paranoii a nechuti být na sociálních sítích pod vlastním jménem. Volba tak padla na jméno, které mi původně chtěla maminka dát… a Žofka už mi zůstala. Slyším na obojí, kdybyste si nebyli jistí. 

Vyrostla jsem v Brně (aniž by mě to nějak poznamenalo), kde jsem studovala dvojjazyčnou francouzskou sekci na gymnáziu Matyáše Lercha (tady už menší následky pozoruji). Chuť odcestovat po střední škole do Francie mě během šesti let ráčkování přešla, stejně jako zájem o humanitní vědy a šneky. Po kratším váhání se ukázalo, že mě to táhne spíše k oborům přírodním, proto jsem tak trochu následovala šlépěje starší sestry (tou dobou na medicíně v Hradci Králové) a zvolila si ke studiu noční můru většiny pacientů, sen spousty sadistů a milovníků bílé - tedy Zubní lékařství na Masarykově univerzitě. Školu jsem úspěšně ukončila v červnu 2017, ale vrtačka a oslovení "paní doktorko" mi příliš k srdci nepřirostly. Proto jsem se rozhodla zajímavou, ale náročnou cestu lékařstvím na čas opustit (člověk nikdy neví) a věnovat se tomu, co mě vždy bavilo nejvíc. 

Umění ve všech formách jsem se věnovala odmalička, ale s náročným vysokoškolským studiem nezbývalo příliš času tvořit a rozvíjet se. O to více se snažím dohnat, co se dá. Tetovat jsem začala už po střední škole (tedy kolem roku 2012), kdy jsem nastoupila do brněnského studia Hardset. Časově se ale práce nedala s prezenčním studiem medicíny skloubit, a tak mi píchání do lidí zůstalo spíše jako koníček a brigáda ve volných chvílích mezi učením, učením a učením. To se změnilo na konci roku 2017, kdy jsem se rozhodla věnovat se zdobení těla profesionálně a založit vlastní studio, kde mě teď můžete většinu času zastihnout."