Výstava připomíná 50. výročí úmrtí mimořádného malíře Otakara Kubína. 

Výstava reflektuje více úhlů pohledu, z nichž je možné dílo malíře, sochaře a grafika interpretovat. Evropsky významný autor převážnou část svého života strávil ve Francii, i přesto si uchoval vnitřní vazby na své rodiště. Jeho životní osudy i umělecká tvorba jsou plné vzájemných protikladů. Na jedné straně stojí v počátcích své dráhy v samotném centru evropského avantgardního dění a na straně druhé se přiklání i pod vlivem dramatických životních okolností k harmonickému neoklasicistnímu projevu. V meziválečném období je Kubín považován za významného člena tzv. pařížské školy. Jeho slibnou kariéru přeruší válka, po jejímž skončení uspořádal v Paříži několik úspěšných samostatných výstav. Od konce 40. let se Kubín postupně ocitá v umělecké izolaci a snaží se najít uplatnění v prostředí socialistického Československa, kam se vrací v roce 1952. Kromě domácích krajin dále maluje náměty z Provence. Rozčarován ze zdejších poměrů utíká roku 1964 zpět do Francie, kde po pěti letech v Marseille umírá.  Kubín během svého života uspořádal více než 30 samostatných výstav a na desítkách výstav se podílel. Jeho obrazy mohou návštěvníci obdivovat na výstavách v mnohých stálých expozicích v Česku i Evropě.