Druhá výstava připravená Etnografickým ústavem MZM zachycuje projekci tradiční kultury do života společnosti po roce 1918 a dále, kdy jsou její projevy použity jako symboly politické reprezentace (např. svéráz, "kult" T. G. Masaryka, propagační grafika 50. - 70. léta).

Evropská etnologie věnuje velkou pozornost problematice konstrukce národních mýtů, národních symbolů. Některé projevy tradiční lidové kultury jako např. oděv či architektura na ně byly díky jasnému poselství, které je v nich obsaženo, dokonce povýšeny. V podobě krojovaných párů vítajících významné státní návštěvy patří do arzenálu národní reprezentace i dodnes. Po vzniku Československé republiky se objevila snaha prokázat svébytnost mladého státu. Zejména ve 20. letech 20. století se ve výtvarném umění projevila inspirace lidovým uměním, která byla projevem snahy vytvořit specifický národní styl. Svéráz byl chápán jako projev osobitosti národního charakteru, umožňoval projevit národní cítění prostřednictvím oděvu a prokazoval se především výšivkami a ornamentem. Předměty z okruhu tradiční kultury dostaly nový - politický rozměr (plakáty na veřejné akce, bankovky, podoba společenských slavností).