Dílo Teodora Buzu je neodmyslitelně spjato se zcela zásadní výtvarnou technikou, kterou je akvarel. Pokud je toto řemeslo zvládnuto dokonale a s pokorou, jeho transparentní tóny pak vytvářejí nekonečné škály jemných odstínů a stupňů sytosti. Velmi snadno pak odhalíme umělcovu neupřímnost, zaváhání nebo samoúčelnost. V případě tohoto autora však velmi rychle nabýváme dojmu, že jeho výpověď je nevšedně silná a přítomná. Zmiňovaná technika je v jeho tvorbě natolik zásadní a upřímná, že se stává rozhodujícím článkem umělcova projevu a vyvolává v nás tak pocit úžasu.

To, čím nás akvarely Teodora Buzu nejvíce oslovují, je právě proměnlivá barevná skvrna, která vytváří dojem osobitého prostoru a je schopna v nás evokovat hluboké osobní prožitky. Protiváhou k tomuto spontánnímu gestu jsou naopak pevné (nepropustné) útvary budované na skryté geometrické konstrukci. Společně pak vytvářejí harmonické propojení, které hraje zcela zásadní roli v kompoziční skladbě.

Kvalitu práce tohoto umělce dokazují mezinárodní ocenění na prestižních výtvarných soutěžích, či obdržení státního řádu „Comandor“. Je tedy zcela bez pochyby, že autorovy obrazy jsou plné citů, přesvědčivosti a mnohaletých profesních zkušeností a zasluhují si naši pozornost a úctu.