Cituplná komedie o velkých i malých tajemstvích a hledání opravdových pokladů. Přenesená inscenace z Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. 

Předposlední dokončená opera již těžce nemocného Bedřicha Smetany na libreto Elišky Krásnohorské bývá považována za jeho nejlepší jevištní dílo. Její síla je v nezdolném temperamentu, citovosti a především svrchované muzikalitě. Smetana se dokázal s nebývalým pochopením vcítit do každé postavy i situace a svou hudbou modelovat nejniternější stesky i radosti, konflikty i vášně. Spřízněnou duši v tomto ohledu nalezl i v Elišce Krásnohorské: „Hledám vždy v komice také onen hlubší humor, který má svůj kořen v záhadách citu, v nitru lidském…“