Dům umění České Budějovice v novém roce představí projekt švýcarského atelieru Buchner Bründler Architekten z Basileje.

Základním tématem tvorby Buchner Bründler  je uvažování o městě jako o vystavěném tvaru a živoucím organismu a hlavním charakteristickým rysem je dialog s prostředím. Vždy reagují na kontext místa, citlivým přístupem se snaží do něho vstoupit, doplnit již existující stavby a rozvinout ve fungující celek. Velký důraz kladou na precizní řemeslné zpracování a propracovanost detailů.  Mnoho jejich staveb vyšlo z účastí v architektonických soutěžích, které Buchner s Bründlerem považují za jakousi výzkumnou součást své praxe, kdy mohou experimentovat s novými materiály, objevují nové konstrukční možnosti a rozvíjejí i samotnou typologii staveb. Vedle toho přímé zakázky soukromých staveb svým menším měřítkem nabízí posun priorit a nové možnosti uvažování.

Z mnoha již realizovaných staveb lze zmínit například obytnou a komerční budovu Volta Zentrum, která oživila část města díky polymorfismu, vzniklým v městském prostředí. Hotel Nomad, který svou historickou fasádou vytváří atmosféru velkoleposti.  Pozoruhodný dům uvnitř domu, jenž je výsledkem práce, která respektovala starobylost farmy v Linesciu. V případě přístavby Accademia di Architettura v Mendrisiu ukazují, jak se dopad asertivní konstrukce na stávající zástavbu snižuje tím, že je konstrukce započata pod zemí.

Architektura ateliéru Buchner Bründler nepodléhá návratu formalismu, protože každý projekt rozvíjí svou vlastní identitu. To co vytvořenou architekturu sjednocuje, je metoda či přístup k výstavbě, zahrnující koncepční práci na prostorových programech, zřetelně formulované řemeslo i odpovídající použití materiálů. Hledání poctivého řešení s ohledem na materiál vede například k užití zastarale působícího hrubého betonu, který svou atmosférickou hustotou a intenzitou vytváří pocit bezpečí.

Ateliér Buchner Bründler Architekten založili v Basileji v roce 1997 Daniel Buchner a Andreas Bründler. Roku 2003 byli přijati do Federace švýcarských architektů (Bund Schweizer Architekten) a následně v létech 2008 a 2009 působili jako hostující profesoři na EPFL (Ecole Polytechnique Fédérale v Lausanne). V létech 2010 až 2012 pracovali jako hostující lektoři v oblasti designu na Švýcarské federální vysoké škole technické v Curychu (ETH, Eidgenössische Technische Hochschule Zürich).

Daniel Buchner, po vyučení v oboru stavební kreslič v létech 1984-1987 v Bernecku studoval 1988-1989 architekturu na Škole stavebního inženýrství v St. Gallen (Ingenieurschule St. Gallen) a poté 1989-1993 na Škole stavebního inženýrství obou Basilejí (Ingenieurschule beider Basel). Po ukončení studia pracoval v létech 1994-1997 u Morger & Degelo Architekten v Basileji. Narodil se roku 1967 ve švýcarském Bernecku.

Andreas Bründler po vyučení v oboru stavební kreslič v létech 1984-1987 v Zugu studoval od roku 1989 do 1993 architekturu na Škole stavebního inženýrství obou Basilejí (Ingenieurschule beider Basel). Poté v období 1994-1997, pracoval u ateliéru Miller & Maranta v Basileji. Narodil se roku 1967 v Sinsu ve Švýcarsku.

Ćeskobudějovická výstava „ Konstelace – Korelace“ je ve svém přesně nainstalovaném sledu obrazů výzvou pro vnímání návštěvníků a určitým podnětem k přehodnocení konvenčních způsobů prezentace architektury. Vybrané konstelace obrazů v daných místnostech dávají podnět k dialogu mezi jednotlivými projekty a budovami. Návštěvníci mohou hledat podobnosti, vztahy a rozdíly ve stále nově míchaném, kombinovaném vnímání obrazů. Proces komparativního pozorování odhaluje aspekty, které jsou opačné, vzájemně si odporují nebo jsou spřízněné.

Tento zážitek je výrazem architektury ateliéru Buchner Bründler. Vzájemné vztahy jsou srovnatelné v tom smyslu, že každý jednotlivý projekt je také spíše vývojem individuálně převládajících okolností, než že by byl řízen vracejícím se formalismem. Typickým rysem každého návrhu je odpověď na proměnlivé kontexty a na jedinečné městské a atmosférické podmínky. Budovy mají vazbu na své umístění, které tak pokaždé vynikne.

Lze tak porovnat osm projektů: velké městské návrhy vedle menších budov zaměřujících se více na vnitřní hloubku než na vnější komplexnost. Komparativní způsob pohlížení na věci slouží jako smyslový nástroj poznání, kdy vedle samotné architektury vynikají rovněž specifické podmínky jednotlivých vystavených prací v procesu pohledu různými směry.

Obrazy budov nejsou němými svědky na stěnách galerie, které by poskytovaly pouhé ponoření se do ztvárněné skutečnosti. Vstupují do místnosti a stávají se předměty: předměty, které hledají přímou, vizuální a fyzickou konfrontaci s divákem.

Výstava je výzvou, aby diváci pomocí své senzorické percepce a představivosti vnímali architektonické dílo ateliéru Buchner Bründler s novým přístupem a intenzivněji. Znázorněné detaily budov se stávají takřka hmatatelnými, jejich silná fyzická přítomnost se svými přesnými detaily a záměrně vytvořenou konstrukcí vstupuje do vědomí diváka. Individuálně formulovaná a dominantní materiálnost je zde předvedena prostřednictvím samotných budov a zároveň je zde odhalen vzájemný vztah mezi různými městskými stavbami a řešeními. Výstava ateliéru Buchner Bründler je, stejně jako jeho budovy, experimentem prostorovosti a vnímání.