Mimořádně hodnotný selský dvůr je situován v jihovýchodní části bolevecké návsi. Je nedílnou součástí historického jádra bývalé vsi, která byla pro své urbanistické a památkové kvality prohlášena v roce 1995 za vesnickou památkovou zónu.

Jde o unikátně dochovanou lokalitu, která si zachovala svůj osobitý charakter a intimní prostředí rámované siluetami tradičních selských chalup, přestože ji v 70. – 80. letech 20. století obklopila ze tří stran zástavba moderních panelových domů. Kromě historických a architektonických hodnot zvyšuje atraktivitu místa i blízkost turisty hojně využívané oblasti Boleveckých rybníků a rozsáhlých příměstských lesů.

Areál památky sestává z velkého obytného stavení s komorovou a hospodářskou částí, z chlévů a stájí přiléhajících k jihozápadní straně dvora, zděného patrového špýcharu ležícího na východě a mohutné stodoly situované na jihu. V linii ohrazení, na severní a západní straně dvora, stojí dvě velké zděné klenuté brány. Dochované stavby jsou převážně klasicistního původu. Usedlost byla poprvé zachycena v mapách k roku 1781, její založení je však bezpochyby starší. Obytný dům má v nadpraží letopočet 1809.

V interiérech se dochovalo množství slohových dřevěných i kamenných prvků, např. klasicistní okna a dveře s profilovanými obložkami. Dva středověké portály v suterénu vypovídají o možném propojení života na statku s pozdně gotickým obdobím, kdy Bolevec jako ves již dávno existoval (první písemná zmínka o lokalitě pochází z r. 1382). Velmi pozoruhodná je i samotná dispozice statku a řešení jeho hospodářské části, která je oproti části obytné patrová, s klenutým přízemím a komorovým patrem.

Objekty ve dvoře (především pak obytný dům) jsou pohledově exponované a svým vzhledem dotvářejí památkový charakter lokality. Zásluhu na míře dochování památky má skutečnost, že po celou dobu své existence „žila“. I když přestala sloužit původnímu účelu, byla stále využívána místními rodáky jako kulisa i zázemí řady kulturně společenských akcí. Pro své nesporné kulturně historické kvality byl areál v roce 2008 prohlášen za národní kulturní památku.

Současný technický stav obytného stavení lze označit za stabilizovaný, není však ideální. V 90. letech 20. století byl opraven krov včetně několika vazných trámů a položena provizorní krytina. Zároveň bylo opraveno schodiště na pavlač. V r. 2007 byly částečně opraveny stropy poškozené zatékáním srážkové vody. Souběžně s tím byl položen nový provizorní střešní plášť (lepenka). V r. 2010 byly opraveny klenby v přízemí hospodářské části domu.

Adaptační a rekonstrukční práce zahájené NPÚ ÚOP v Plzni v r. 2007 by měly i nadále pokračovat ve správě ÚPS České Budějovice. Jejich součástí je především zpracovaná komplexní projektová dokumentace, již realizované opravy krovů a střech sýpky, chlévů, kolny, přístavků a hospodářské stodoly, oprava ohradní zdi ovocné zahrady, repase vrat hospodářské stodoly a také rekonstrukce vrat u obou bran, opravy střešních nadezdívek obytného stavení a výstavba nové pracovní průjezdné stodoly v ovocné zahradě.