Pas de trois: Egerházi vykřesal z kamenů taneční formy, Šporcl a Rose stvořili hudbu

Pas de trois: Egerházi vykřesal z kamenů taneční formy, Šporcl a Rose stvořili hudbu

Sdílej:Sdílet na FBTweetnoutS  Ohodnoť


Poslední inscenace baletního souboru Jihočeského divadla je úchvatná po všech stránkách. Představení skládající se ze dvou choreografií Atilly Egerháziho (Sounds and pictures a Lost and found) doprovází v první části moderní elektronická hudba obohacující klasickou skladbu, takřka bez dramatičtější hudební linky, ale tanečníci tentokrát ždímají krev. Baletní večer vznikl ve spolupráci se dvěma skvělými hudebníky – dirigentem a skladatelem Mariem De Rose a houslovým virtuozem Pavlem Šporclem.

V první půli hudba ustrne v rytmickém ťukání za zvuků tibetské mísy, na jevišti mezitím přihlížíme bez nějakého přikrášlování zrození tance z pravěkého sebeuvědomění si možností vlastního těla. Christina Porres Mormeneo křeše z kamenů jiskřičky inspirace, zatímco její partner Zdeněk Mládek ji pevně drží v náručí.

Dozvídáme se prostřednicím tohoto duetu mnoho o vztahu muže a ženy; o manipulaci, touze, která obrací oči kamsi za horizont denního provozu, o ukazováčku, který přesně ví, co chce (a to se týká především ženy). Že to leží mimo tento svět, to není nutné vysvětlovat.

Z „pravěku“ se záhy dostáváme do Afriky a zazní bubínky a kytara. Celá scéna se zklidní, zatímco mezi tanečníky sestupuje nekonkrétní světlo. Jeho poselství pochopil však jen jeden z nich, žárovka v něm rozhostila radost. Skvělý Carlos Roncero Montes dokonale hraje „blázna do světla“.

Stále se vracejícím motivem v Pas de trois je symbolika hodinových ručiček na ciferníku, které velkolepě ztvárňuje opět Cristina Porres Mormeneo, „paní časomíra“ se Zdeňkem Mládkem. Mezitím znovu dochází k hravému „znovuvynalézání“ tanečních forem, metoda připomíná částečně pokus-omyl.

Druhá část představení je věnovaná Pavlu Šporclovi a cikánsko-balkánským melodiím. Až by se dalo říci, pěkně si zabrnkat na z první poloviny rozechvělé nervy a vydráždit se nepřeberným množstvím impulsů. Pestrobarevné kostýmy a náročná choreografie však zaručují jedinečný zážitek, který je nepatrně srozumitelnější než ten, který poskytuje divákovi první choreografie.

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout

 

Mohlo by se ti líbit...

Místo konání: Jihočeské divadlo

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!