Ve čtvrtek 2. srpna 2012 stojím s několika přáteli na plzeňském nádraží. Na zádech máme tunové krosny a v rukou stany a spacáky. Čeká nás několik hodin dlouhá cesta vlaky a autobusem. Směr je jasný - Moravská Třebová, kde začíná největší československý punkový festival Fest Pod Parou 2012, který letos slaví jubilejní x. ročník.

Konečně přijíždíme k areálu, na kterém po dobu konání festivalu vyrůstá punkový stát ve státě. Rozsáhlá louka je plná barevných čír, těžkých bot, nášivek a placek. Lidé ověšení řetězy a oblečeni v roztrhaných kalhotech míří ke vchodu na festival a my se připojujeme k nim. Atmosféra je neuvěřitelně přátelská. "Máte žízeň? Nechcete rum?" ptají se nás vysmátí pankáči na každém kroku. Naštěstí rum nepiji, jinak bych pravděpodobně prospala tři festivalové dny v alkoholovém bezvědomí někde na zemi u wc zóny. 

Jako první se na pódiu objevuje Štěpán Málek, zpěvák skupiny N.V.Ú., který bude provázet celým festivalem jako moderátor. Po přivítání prvních nadšenců, kteří již nedočkavě přešlapávají u stage, zve na scénu první kapelu - Zakázaný Ovoce. Program je opravdu nabitý od časných hodin až do pozdní noci. Jelikož se v areálu nacházejí celkem tři stage, již během čtvrtka se vystřídá velké množství kapel. Bohužel se některé z nich špatně kryjí, což vyvolává u množství diváků touhu rozpůlit se nebo aspoň získat Hermionin obraceč času.  

Každopádně největší úspěch sklízí ve čtvrtek zahraniční kapely 999 (UK), Madball (USA) a legendární Konflikti ze Slovenska. Fanoušci, kteří se těšili na vystoupení skupiny Discharge odchází od pódia zklamaní, protože tato harcore punková kapela nakonec nevystupuje. Prý nemohli doletět, protože nechtěli jednoho z jejich členů pustit do letadla kvůli cestovnímu pasu. Po vystoupení Čertova Punku odcházíme do stanu. Jelikož jsme utahaní a trochu alkoholem omámení (ale opravdu jen trochu!), během chvilky usínáme.  

Páteční dopoledne začíná komorněji u vystoupení „krále českého porno folku“ Záviše. Ti, kteří již nevyspávají ve stanech, jeho vystoupení oceňují hlasitým aplausem. Po chvilce však začíná pořádný punk v podání skupiny The Fialky. Tisíce párů těžkých bot již ve čtvrtek způsobily, že tráva z areálu téměř zmizela a nahradil jí prach, který létal do vzduchu v podobě hustých oblaků. Ani nedýchatelný vzduch však neodrazuje pankáče od divokého poga, které probíhá při vystoupení stálic české punkové scény – kapel SPS, N.V.Ú. a Visacího Zámku. Večer patří dvěma největším hvězdám celého festivalu – americkým skupinám The Misfists a Dead Kennedys.  The Misfits předvádějí skvělé kostýmy i makeup, ale jejich hudba mě spíše uspává. Na druhou stranu členové Dead Kennedys po nástupu na pódium působí dojmem, jako že na punkový festival zabloudili. Tento pocit hned po odehrání několika akordů mizí. Kapela předvádí velikou show, zpěvák během energických songů skáče do publika, schovává se pod stagí a plazí se po zemi. Opravdu by mě zajímalo, na jakých drogách jedou. Jelikož jsme opět hrozně unavení a opět trochu alkoholem omámení (ale opravdu jen trochu!), po koncertu Krucipüsku odcházíme spát. Na dobrou noc nám hrají Punk Floidi. 

Sobota. Poslední den festivalu, který však není o nic méně nabitý než dny předchozí. Ráno vstáváme poměrně brzy, protože se chceme podívat na české skupiny jako Nežfaleš, Vision Days nebo Švihadlo. Možná by se nám to i povedlo, kdybychom nemuseli stát dvě hodiny ve frontě na sprchu. Odpoledne a podvečer jsou opět ve znamení zahraničních band i československých legend. Návštěvníci si mohou vychutnávat vystoupení rakouských Kitty in a Casket, výborných amerických Koffin Kats, francouzských Scarface, ale také českých E!E nebo slovenské Zóny A. Večer však přichází bomba v podobě skotské legendy The Exploited, která rozhýbala snad celý areál. Tím ale program rozhodně nekončí a na tvrďáky z The Exploited rovnou navazují vysmátí Finové The Valkyrians. Do tří hodin pak návštěvníci užívají punkových kapel jako Zeměžluče, Znouzectnosti či Dezinfekce. A my odcházíme spát…

V neděli odjíždíme domů, festival končí, hudba již nehraje. Areál opouštíme špinaví, utahaní a s pusou plnou prachu. Na stanu máme nakreslené sprosté obrázky, které nám nasprejovali naši vtipní sousedé. Přesto odjíždíme jen s těmi nejlepšími vzpomínkami. Doufám, že vyjde i příští rok tohoto festivalu, kde byl program nabitý od dopoledních hodin až do pozdní noci a litry piva, vína i tvrdého alkoholu bez přestávky plnily žaludky návštěvníků, kteří se očividně nemohli nabažit hudebních zážitků a nezapomenutelné atmosféry.