V úterý 22. května navštívil knihkupectví Barvič a Novotný na ulici Česká v Brně zakladatel a šéf Pražského kulinářského institutu (zkráceně PRAKULu) Roman Vaněk. Mnozí jej znají z TV pořadů Ano, šéfe! a Na nože!. Nově i z Pekla na talíři, které je možné zhlédnout na stránkách stream.cz. Tentokrát ovšem nešel napravovat gastronomické prohřešky, ale představit svou novou knihu Poklady klasické české kuchyně. K sepsání knihy ho inspirovala jeho dcera i studium několika českých kuchařek (sám jich má okolo 5000). Zjistil skutečnost, že česká kuchyně je psána intuitivně, recepty nám dají základ, ale nedovysvětlí nám to. Jako příklad uvedl kuchařku Magdaleny Dobromily Rettigové. A právě Poklady klasické české kuchyně nám mají pomoci tento problém překonat.

Podle Romana Vaňka se teprve začínáme „kulinářsky probouzet v naší zemi“ a směřovat k rovnici dobré jídlo = dobrá nálada = zdraví. Nejdůležitější je složitost v jednoduchosti, což znamená, abychom „nechali zpívat každou surovinu vlastní písničkou“. Měli bychom svou národní hrdost obracet nejen ke sportovním výkonům, ale i k naší gastronomii. Za dob první republiky byla měšťanská kuchyně naší země na úrovni evropské kuchyně. Málokdo ví, že jsme byli chřestovou velmocí v celé Evropě až do doby nástupu komunismu. 2 recepty z chřestu se také objevují v jeho nové knize.

Místo hrdosti k národní kuchyni se příliš upínáme na cizokrajně znějící pokrmy - sushi, které je u nás mnohem dražší než ve Vídni i Japonsku, pizzeriím, jenž italskou pizzu nikdy neviděly, boloňské špagety (v Bologni nic takového neseženeme, tento nápad pochází z Německa) či kávu piccolo (espresso je pouze jediná káva určitého složení servírovaná v určitém objemu).

Své kuchařské umění můžeme zlepšit zakoupením některého z kurzů vaření v PRAKULu, vyučovat nás tam může například Zdeněk Pohlreich. PRAKUL najdeme (jak již název napovídá) v Praze, rozšíření se nechystá a MOKUL (Moravský kulinářský institut) s ním nemá žádnou vazbu.

Roman Vaněk se zastavil i u Pekla na talíři a prozradil, na co se můžeme těšit v příštích dílech. Upozorňoval nás na díl o kávě (odvysílaný 23. května), abychom zjistili, co může naše káva zakoupená v obchodě obsahovat - např. kamínky, slupky a mrtvé červíky. V období letních prázdnin nás čekají minutové verze Pekla na talíři - tzv. „Peklo na talíři light“. Prozradil také, že jeden v průměru pětiminutový díl se může natáčet i několik hodin.

Po představení knihy následoval prostor pro dotazy návštěvníků a autogramiáda, někteří si přinesli k podpisu i vařečky.