Novela francouzského prozaika a držitele Nobelovy ceny za literaturu Romaina Rollanda začíná náhodným setkáním dvou mladých lidí v pařížském metru. Petr a Lucie se setkávají v době, kdy Paříž zažívá bombardování. Osudy obou se od té chvíle spojují, rodí se velká láska. Láska, která by možná nikdy nebyla tak silná, kdyby nebyl rok 1918 a nezuřila první světová válka.

Válka, smrt, strach tvoří kontrast k čistému a silnému citu, který k sobě Petr a Lucie cítí. Oba tuší, že jejich život nebude trvat dlouho - Petr je povolán na frontu, Lucie žije ze dne na den. A tak se uzavřou do svého světa, odmítají vnímat, co se kolem děje, a žijí jen přítomností:

"Život je, jaký je. Berme jej tak, jak je! Mohl být mnohem horší! Vrtkavost života - a Luciin život byl vždy nuzný, stále shánějící nejnutnější životní potřeby, a to zvláště teď, za války - naučila ji bezstarostnosti o zítřek. A k tomu ještě této mladé, svobodomyslné Francouzce byl naprosto cizí každý zájem o život posmrtný. Pozemský život jí stačil. Líbil se jí. Ale visí jenom na vlásku a vlásek se může přetrhnout tak snadno, že opravdu nestojí za to trápit se přemýšlením o zítřku. (...)

Lucie se tedy velmi málo podobala chlapci, jenž ji miloval a jehož milovala ona, útlému, vášnivému a nervosnímu, šťastnému i nešťastnému, radujícímu se i trpícímu vždycky horoucně, vzdávajícímu se i vzpouzejícímu se vždycky vášnivě a milovanému právě proto, že se jí tak málo podobal. Ale oba se shodovali v němé vůli nevidět budoucnost: ona to chtěla v bezstarostnosti zpívajícího potůčku, smířeného se vším, co přijde: a on z horoucí negace, která se vrhá do jícnu přítomnosti a vzpírá se z ní vyjít."

Příběh končí tragicky, Petr a Lucie umírají na Velký pátek, když na chrám spadne bomba a je zavalí jeden z pilířů. Umírají v okamžiku největšího štěstí. A čtenář cítí, že je to smutné, ale zároveň krásné. Bůhví, co by bylo potom...

Někomu možná příběh přijde až moc romantický, přeslazený, nereálný atd. Ale proč by se to nemohlo stát? Nikdo z nás nezažil tu hroznou dobu. Právě ta strašná realita umocňuje jejich lásku a prostřednictvím jejich lásky poznáváme, jak strašná je válka.

Bibliografie: R. Rolland. Petr a Lucie. Svoboda. Praha 1951