30.10. 10:00 - Dnes pro mě výlet na vysočinu končí. Měl jsem možnost navštívit velice dobře organizovaný a zajímavý festival. Potkat spoustu vyjímečných talentů, filmařů a lidí motajících se kolem dokumentární tvorby. Jsem rád, že jsem festival okusil - byť jen na pár dnů. Byl pro mě milým probuzením v těchto podzimních ospalých dnech. Za mě tedy Jihlavě zdar a sílu do příštích let a na přesrok doufám opět u DOC filmu!

29.10. 22:08 - Končím, mám dost, jsem plný! Zvládnul jsem výborné představení ve festivalovém stanu, kde se představili herci divadla Minor Lukáš Hejlík a Alan Novotný se svou hrou Tomáš sedláček: Ekonomie dobra a zla. Troufám si představení ohodnotit jako vrchol dne. To co předvedli nemělo chybu a jejich pojetí ekonomie neberu jako dobra, ale jako móóóc dobrá! Moc pěkně zahraná kniha. Pánové díky a vám všem vřele doporučuji.

Následoval malý propadák ve formě jídla v místní restauraci v DKO a pak jsem zkusil snímek Věry Čákanyové Olda.

Ten kdo mě zná a tvrdí, že jsem pesimista se hluboce mýlí. Tento film je depresiva sama! Osmdesátiminutový snímek jsem prostě nedokázal, tak jako většina diváků, pozřít. Když se totiž díváte na sklerotickou důchodkyni, která všechny záběry dělá sama a neustále někde něco hledá, nadává na svět, přítele, sebe, kapitalisty i svou fenku, prostě to nejde. Vrcholem bylo, a to už jsem musel jít i já, když paní prohlásila, že má takovou smůlu, že by určitě přežila i skok ze svého balkónu v 7. patře. :)

29.10. 16:30 - Dnešní den se nese ve znamení pohody a dalšího nášupu české kinematografie. Festival jsem pojal v mapování českého dokumentu. V Jihlavě se toho totiž děje tolik, že je prakticky nemožné pojmout vše. Proto jsem se už včera rozhodl zmapovat alespoň část české tvorbu. I té je tady ale přehršle! Hned ráno jsem byl na bloku dílny Martina Marečka, kde se představila nadcházející generace dokumetaristů. Svá díla zde prezentovali studenti nyní již druhého ročníku FAMU. Prezentovalo se 6 studentů, kteří do Jihlavy přivezli své prvotiny. Měli jsme tak možnost vidět zdokumetovaný rozhovor slečen darující svá vajíčka - zní to divně, ale vidět to bylo divnější :) Nebo pokus přežít během 7 dnů pouze s kamerou (opravdu jen s kamerou - i bez spodního prádla), podívali jsme se do Lurd, kde se to jen hemžilo vozíčkáři nebo do muzea PTPáků. Musím smeknout před každým z těchto snímků.

Následoval dokument již zkušeného dokumentaristy Radima Procházky Drnovické catanaccio/Catanaccio a la Drnovice of Journey to the Beggining of the Time of Economic Transformation. Film mapoval v české kotlině zajímavý, ale ne ojedinělý monument - drnovický stadion a dění kolem. Přenesl nás do 90. let minulého století, kde vše bylo možné. Chválím hlavně autentické záběry z dnešního nitra stadionu, rozhovory starostky Drnovic a pěknou parafrázi DINO parku a tamních dinosaurů. Pro toho kdo četl Kmentova Kmotra Mrázka prostě lahůdka.

Dnes to v Jihlavě oproti včerejšímu ospalému dnu pěkně žije a měl jsem tak možnost nafotit zajímavější momentky města i festivalových míst.

-----------

28.10. 19:30 - Mám za sebou čtyřhodinový přísun filmů. Teď musím vše nechat pěkně dozrát. Počkat až se dostaví nezodpovězené otázky a dojdou vyslovené odpovědi.

Co jsem tedy dnes viděl? Začal jsem lehkým vyprávěním téměř staleté paní, která nás svým příběhem přenesla do minulého století, když vzpomínala na své mládí, rodiče a pro nás tak vzdálenou dobu. Krásně tak organizátoři naplánovali uctění Dne vzniku samostatného československého státu. Příběh Vzpomínka na Snovídky/Memory of Snovídky režisérky Kateřiny Krusové mě tak nostalgicky uvedl do festivalu. Hlavní myšlenkou, kterou jsem si z filmu odnesl je "Když máte uklizeno kolem sebe, máte uklizeno ve své duši".

Druhým snímkem byl dokument České televize Ženy SHR/Coal in the Soul. Režiséři Martin Dušek a Ondřej Provazník natočili zajímavý příběh mapující strasti, starosti a momenty života dvou žen stojících na opačné straně pomyslné barikády těžby hnědého uhlí v severních čechách. Můžeme tak nahlédnout do nitra rozdílných postav, kde na jedné straně vystupuje mluvčí společnosti severočeských uhelných dolů a na straně druhé aktivistka a "žena přírody". Zajímavě natočený snímek s poutavým příběhem a několika nezodpovězenými otázkami si můžete pustit i vy. A to v archívu ČTna adrese: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10213538176-zeny-shr/ Vřele doporučiji!

Posledním dnešním filmem byl plánovaný Nesvatbov/Matchmaking Eriky Hníkové. To byl prostě nářez! Jednoznačně dokument roku a to nepřeháním! Rozsáhlejší popis snímku napíši později. Teď to opravdu musím nechat trochu uzrát.

Co musím ocenit a za co organizátory chválím jsou diskuse, které probíhají po každém promítaném snímku a dotvářejí tak dokonalou atmosféru.

-----------

V úterý 26.10. začal v Jihlavě 14. Mezinárodní festival dokumentárních filmů. Festival byl slavnostně zahájen snímkem Nesvatbov/Matchmaking Eriky Hníkové.

Anotace: Slovenská vesnice vymírá, a proto se její starosta rozhodl pro nezvyklá propopulační opatření - ukazuje se však, že na rozdíl od městských singles je problém jinde než v rozhodnutí mladých žít osamoceně.

Právě tímto dokumentem mám v plánu začít dnes i já. Do Jihlavy jsem dorazil dnes kolem 12. hodiny. Akreditaci, ubytování i provotní rozkoukání mám za sebou. První dojmy z festivalového města jsou smíšené. Je tu nezvyklý klid a kromě festivalových míst tu nejsou skoro žádní lidé. Uvidíme po obědě, snad to tu trochu ožije.

Organizace festivalu funguje bezvadně. Mám hromadu materiálů a spoustu informací. Prakticky nevím kde začít :)

Vzkazky a poznámky budu publikovat i na osobním twitteru...

28.10.2010 | m.p Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout