Sadistický boháč prosí svou osudovou lásku, aby se k němu vrátila a pokračovala ve zvrhlostech. Tentokrát podle jejích vlastních pravidel. Filmová femme fatale tak činí a roztáčí další dvě hodiny erotického šumu, při kterém se člověk hodně nasměje, několikrát zívne a nakonec odchází s příslibem další porce prsou, infantilních diskuzí a rozhřešení toho, co že to sakra zase viděl. Někde v tichém dánském příbytku sedí Lars von Trier se zvednutým obočím a z hrdla se mu ztěžka dere: Dette er en provokation?

Christian Grey (Jamie Dornan) si uvědomuje, že se do Anastasie Steel (Dakota Johnson) zamiloval, a chce ji zpátky. Stále okouzlená dívka souhlasí, ale už nechce hrát roli poddajné otrokyně. Pokouší se svého staronového přítele dostat ze spárů minulosti, které neznamenají jen vzrušení z cizí bolesti, ale i zhrzelé oběti jeho choutků či erotické mentorky. Zatímco Christian pouští svou milou stále více do soukromí a tajností, Anastasia čelí výzvě v nové práci i pochybám, zda může tak silně zakořeněné pudy změnit.

Vracíme se zpět do útrpného světa E. L. James, kde nás ani pěkně nasvícené nahotinky nezachrání. Dočkáme se jich dost, a to i přesto, že Anastasia chce tentokrát brát věci pomalu. Na to ale není čas ani ve dvouhodinové stopáži a její tvrzení po úvodní vášnivé epizodě z Padesáti odstínů temnoty vyzní směšně. První vlaštovka v kategorii úšklebků. V průběhu děje zlobí však právě Anastasia, které zřejmě otrnulo a občas žádá nějakou tu perverznost. Vše má ale daleko menší měřítka (i když laťka nebyla nastavená nijak zvlášť vysoko), a Grey tak neposedné přítelkyni tu naplácá a tu připraví nějaké to překvapení na cestu na gala.

Herci stále postrádají onu potřebnou chemii, ale publikum si zřejmě pomalu zvyká (omluva směrem k Mattu Bomerovi a Alexis Bledel). Dialogy však bohužel stále odrážejí svou velmi jednoduchou předlohu. Příklad můžeme vidět už v traileru: "Povečeřím s tebou...protože mám hlad." je naštěstí jedna z těch nejhorších. Celkově jsou ale interakce mezi hlavní dvojicí méně upjaté a tudíž i méně připitomělé. Místy se tak dočkáme i konverzace, která má hlavu a patu. Brzy se však dle dobrého zvyku vytratí v hýždě a ňadra.

Tvůrci před uvedením filmu avizovali, že tentokrát půjde o erotický thriller. Ve škole ale zřejmě chyběli na hodiny Davida Finchera. A to včetně první úlohy, kdy k vytvoření atmosféry potřebují víc jak 15 minut stopáže. A přítomnost zbraně drama skutečně nekompenzuje. Navíc se pracuje s postavami, jejichž chování není logicky vysvětleno nebo nemá dostatečné pozadí. Když se jich scenárista konečně zbaví, režisér střihne do děje náznak velkého zvratu, aby uměle spustil zásadní rozhodnutí a ve výsledku naservíroval všechny ty zbytečnosti zpátky na stůl k vrcholné krmi celé trilogie. Kdekoho ale přechází chuť.

Navzdory ostré kritice jsou na Temnotě dva zajímavé poznatky. Vrcholem sadisty ve snaze o důvěru blízkého člověka je náhlá ochota stát se submisivem. I když to nakonec vyzní do ztracena, nabízí to možnou sondu do přeměny hlavního hrdiny. Ve druhém případě je nutné zkoumat podobu nestandardních erotických hrátek. Bylo zmíněno, že většina z nich publikum spíš pobaví než vzruší. To ale celkem přesně vystihuje jistý amatérismus při pokusech o podobné věci. Pochybuji, že by někdo s vážnou tváří přijal fakt, že mu bude zaveden cizí předmět tam, kam slunce nesvítí - a to prosím pro jeho potěšení.

Cukání koutků se snaží zaplašit "sexy" soundtrack, který by mohl konkurovat hudbě ze seriálů O.C., Dawsonův svět apod. Bez lechtivé muziky by ale podle tvůrců ze sexu zřejmě nezbylo už vůbec nic. Ani instrumentální podkres mistra Dannyho Elfmana nepomůže, a tak se prsa Dakoty Johnson znovu do historie pubertálních snů tučně nezapíšou.

Až jednou dorazí Padesát odstínů temnoty do televize, mělo by se hrát v pásmu mezi Love, Nymfomankou a Četníkem ze Saint-Tropez. Tam bude mít ideální pozici. Přesto však mé budoucí já vezme ovladač a přepne na Základní instinkt, jakožto pravého zástupce žánru erotického thrilleru. Napětí na prvním místě a bradavky v záloze!

Kdy a kde dávají film: Padesát odstínů temnoty

9.2.2017 | Tomáš Fiala Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout