Smrt osvobozuje člověka od bolesti a utrpení. Spalovač mrtvol ukazuje postupný rozklad lidské osobnosti

Smrt osvobozuje člověka od bolesti a utrpení. Spalovač mrtvol ukazuje postupný rozklad lidské osobnosti 80%

Vzorný manžel a zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl se ze stránek knihy Ladislava Fukse dostal až na prkna Stavovského divadla. Právě zde totiž uvedlo Národní divadlo v prosinci minulého roku premiéru hry Spalovač mrtvol.

Lidé v maskách figurín bojují mezi obchody o ty nejlepší dárky, Lakmé se snaží postavit vánoční stromek a Willi Reinke přemlouvá abstinenta, nekuřáka a vzorného otce a živitele rodiny Karla Kopfrkingla k náklonosti k nacistické ideologii. Do toho zní píseň zesnulého  George Michaela Last Christmas a z obchodů za skly blikají televizní obrazovky.  

Jediné, co v životě je jisté, je smrt.

Režisér Jan Mikulášek a dramaturgyně Marta Ljubková před sebou neměli snadný úkol. Spalovač mrtvol je kultovním románem 60. let, který napsal jeden z nejoriginálnějších spisovatelů své generece Ladislav Fuks. Těžkou úlohu měl také herec Martin Pechlát. Vždyť při zmínce o Spalovači mrtvol se většině lidí nevybaví kniha samotná, ale snímek z roku 1969, kde předvedl výjimečný výkon Rudolf Hrušinský. 

Tvůrci se však nesnažili detailně napodobit ani knihu, ani film. Pojetí inscenace je velmi moderní, příběh zasadili místo krematoria do obchodního centra, jehož spojitost se spalováním mrtvol není zcela zřejmá, nicméně umožnilo několik zajímavých paralel se současným světem. Jinak se děj odehrává stejně jako v knize v období před druhou světovou válkou.  

Martin Pechlát si v roli Karla Kopfrkingla nehraje na Hrušinského. Postavu pojal po svém. Z počátku až ňoumovatého zaměstnance krematoria se začne měnit v šílence jen velmi postupně, čímž dává divákům možnost všímat si jakýchkoliv maličkostí a změn. Dobrou práci odvádí také Vladimír Javorský v roli Kopfrkinglova kamaráda Williho a Pavla Beretová jako Marie, které však její manžel Karel neřekne jinak než Lakmé. Sestavu pak doplňuje Lucie Polišenská, Radúz Mácha a Klára Sedláčková-Oltová

I přes nekonečné monology Martina Pechláta je nastudování hry i pastvou pro oči. Tvůrci si mimořádně vyhráli s vizuální stránkou inscenace, k čemuž hodně přispěla již zmiňovaná scéna Marka Cpina. Rozdělení pódia do několika malých prosklených obchodů poskytuje možnost několikastupňového přenosu informací. Divák v průběhu hry často neví, co sledovat dřív. Hororový i groteskní obraz rozkladu lidské osobnosti nenabízí totiž jen děj na jevišti před obchody, ale také televizní obrazovky či scény probíhající současně v dalších prosklených místnostech. Jakmile se rolety obchodů zatáhnou, proměňuje se pak prostor v krematorium plné mrtvol.

Představení působí především na emoce diváka, a to jak prostřednictvím herců, tak vizuálním pojetím. I přesto se v průběhu hry emoce místy vytrácí a zůstává jen jakási sterilita, ve které Martin Pechlát vypráví dopodrobna o životě Karla Kopfrkingla, možná až příliš odměřeně a nelidsky. I to může být však záměrem autorů, aby naplno vyniklo velkolepé finále, které je naopak emocemi a hororovými pocity nabité do posledního místa. Závěrečný obraz je totiž jednou z nejpůsobivějších závěrečných divadelních scén, kterou je možné na českých prknech v současnosti vidět.  

Nová inscenace Spalovače mrtvol nenabídne divákům ucelený pohled na známou knihu spisovatele Ladislava Fukse. Neposkytne ani reálně odprezentovanou klasiku. Naopak přináší zcela nový pohled na známé dílo, který může být pro mnohé překvapující, nicméně je svěžím ozvláštněním repertoáru Národního divadla.

foto: Petr Neubert

Názor informuji.cz: 80%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Fotografie k článku

Smrt osvobozuje člověka od bolesti a utrpení. Spalovač mrtvol ukazuje postupný rozklad lidské osobnosti Smrt osvobozuje člověka od bolesti a utrpení. Spalovač mrtvol ukazuje postupný rozklad lidské osobnosti
 

Mohlo by se ti líbit...

Stavovské divadlo nabízí i další akce

Další divadelní novinky

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!