Vtipnější a vyzrálejší. Zibura v druhé knize opět vyráží na pěší pouť a překonává svou prvotinu

Vtipnější a vyzrálejší. Zibura v druhé knize opět vyráží na pěší pouť a překonává svou prvotinu100%

Cestopisný debut studenta žurnalistiky Ladislava Zibury 40 dní pěšky do Jeruzaléma slavil v minulém roce nebývalý úspěch. Letos se blonďatý cestovatel objevuje na pultech knihkupectví s novou knihou Pěšky mezi buddhisty a komunisty, ve které se vydal prozkoumat Nepál a Čínu bez mapy, slovníku i profesionálního vybavení. Jeho orientační schopnosti se očividně nezlepšily, zato spisovatelsky skutečně vyrostl. Vrací se lepší, vtipnější a vyzrálejší.

„Nemyslím si, že by snad úplně všichni, které jsem na své cestě potkal, byli v jádru vstřícní a čestní. Já ale přesto na tyto hodnoty apeloval a dal jim najevo svou důvěru, kterou nezklamali. Přístup je to lehkovážný a nepochybně na něj jednou doplatím. Už teď mi ale přinesl tolik dobrého, že až jednou skončím okradený a nahý uprostřed lesa, pořád se mi to bohatě vyplatilo.“

Kniha Pěšky mezi buddhisty a komunisty je psaná jako cestovní deník, který více či méně chronologicky zaznamenává Ladislavovy zážitky z cest. Autor v ní vytasil a dokonce vylepšil své nejsilnější zbraně – inteligentní humor, lidskost, břitkou sebeironii a umění koukat se na svět s lehkostí. Zibura strávil několik týdnů pěším putováním přes nehostinné velehory i chudé nížiny Nepálu, přes jednotvárná čínská údolí s jejich pohostinnými vesničany i miliónové metropole Chengdu a Xian. Jestli to v knize někdy zavání patosem, je to patos pochopitelný.

Jeho zážitky, jak se s ním chudý stařec v Nepálu podělil o to poslední, co měl, nebo jak ho několik čínských rodin ubytovalo bez toho, že by byli schopni se s ním jakkoliv domluvit, by obměkčili kteréhokoliv cynika. Do Nepálu a Číny se vydal bez stanu, bez pořádného vybavení a slovníku, jenom s obrovskou důvěrou v lidi a přímo zázračným talentem šetřit. Jeho cestovatelská taktika opět neselhala a on v místních nachází pomocní ruku a přátelské společníky. Setkává se s budhistickými mnichy, muslimským imámem, Tibeťany, pandami, v budhistickém chrámu dokonce stráví několik dní.

Atmosféru knihy Pěšky mezi buddhisty a komunisty umně dotváří i mistrné ilustrace talentovaného grafického dua Tomski&Polanski, díky kterým je toto dílo skutečným estetickým klenotem. Ziburovy zápisky z cest jsou občas přetkány i umělecky sice ne tak propracovanými, zato vtipnými básněmi. Kniha je skutečně nesmírně zábavná. Klidně se vám při jejím čtením v MHD může stát, že se nahlas rozesmějete – třeba na Ziburové studii pand nebo opise, jak v Nepálu nechtě založil politickou stranu.  

Pěšky mezi buddhisty a komunisty je ideálním dárkem nejen na Vánoce, ale vůbec kdykoliv. Cestovatelé ocení opisy oblastí neprobádaných turisty (jelikož Zibura si na svou pouť záměrně vybral co nejodlehlejší místa), milovníci humoru zase situační komiku i Ziburův sofistikovaný jazyk. Co je ale možná nejdůležitější – v dnešní době strachu z neznámého a šířící se nenávisti vám tato kniha ukáže, že pomocnou ruku vám podají lidé všude na světě. I když vám nerozumí a neznají vás.

Kniha je prostě jako sám Zibura – ukecaná, humorní, no i vyzrálejší a někdy překvapivě moudrá. 

Názor informuji.cz: 100%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!