Jake Bugg přijel do Prahy představit svou novou, v pořadí již třetí studiovou desku On My One. Nechyběly však ani starší hity, které si s ním nadšeně zazpívalo také publikum v sále. Nottinghamský hudebník zahájil svůj koncert ryze písničkářskou částí, během níž nechal vyniknout především svému výjimečnému hlasu. Jen on, kytara a jedno jediné bílé světlo, které prořezávalo tmu v sále. Moment vskutku velmi působivý.

A když už si fanoušci začínali myslet, že v podobném duchu proběhne celý koncert, vběhla na stage kapela, sál zaplnila barevná světla a Jake Bugg se pustil do svižnějších písní, které konečně rozhýbaly do té doby statické publikum. Tomu zpěvák nabídl téměř hodinu a půl dlouhý koncertní set. Když ohlásil poslední píseň, myslel to skutečně vážně. Žádné napínání publika se nekonalo. Hudebník se rozloučil, světla rozsvítila a technici okamžitě začali uklízet pódium. Dvaadvacetiletý hudebník tak opět dokázal, že si na zbytečné okázalosti nepotrpí.

Návštěvníky však potěšil velmi profesionálním výkonem, během něhož okouzloval Prahu především svým hlasem i hudbou, v níž nezapře inspiraci kapelou The Beatles, Johnnym Cashem či Jimim Hendrixem. Hudební stránku nerušil žádnou velkou pódiovou show. Namísto skákání po stagi dával vše do svých písní i hry na kytaru.

A co tedy koncertu vytknout? Po hudební stránce určitě nic. Kapela byla skvěle sehraná. Nicméně velká profesionalita Jakkea Bugga se stala zároveň i největší slabinou vystoupení. Mladému zpěvákovi se nepodařilo zbořit pomyslnou zeť mezi publikem a interpretem, fanouškům se příliš neotevřel, a proto ani emoce nezaplily hudební sál tak, jak se to nedávno povedlo třeba písničkáři Passengerovi.

17.11.2016 | Barbora Bittnerová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout