Můj kamarád drak: když si Tarzan pořídí zeleného kýchajícího draka

Můj kamarád drak: když si Tarzan pořídí zeleného kýchajícího draka70%

Walt Disney Pictures se rozhodlo připojit k nepříliš populárnímu trendu dnešní doby a zrecyklovat jeden ze svých starších nápadů. Můj kamarád drak, v originále Pete’s Dragon, totiž spatřil světlo světa už v roce 1977, ale velkou popularitu si nezískal. Nyní zkouší malé diváky zaujmout podruhé. Příběh se sice změnil, ale zelený drak, který se dokáže udělat neviditelným, zůstal.

Samotná zápletka je poměrně přesvědčivá, možná taky proto, že částečně vykrádá notorický příběh o Tarzanovi. Pete jede s rodiči na dobrodružný výlet do divočiny. Ti ovšem zemřou při autonehodě a chlapec zůstane v lesích sám. Když se vzdálí od auta, zaútočí na něj vlci. Zachrání ho ale velký, zelený, chlupatý drak, kterého pojmenuje Elliot a stane se jeho neohroženým společníkem. Žijí spolu v jeskyni pod stromem daleko od lidí, dokud je neobjeví dřevorubci. Chlapce odvezou do města a Elliota chytí, svážou a odvezou. Pete ví, že nyní musí přítele zachránit on.

Osobně nemám nic proti chlupatému zelenému stvoření, které se válí a vyje jako pes a bez křídel připomíná Falca z Nekonečného příběhu. Vzhledem k tomu, že snímek nemá jiné ambice, než se zalíbit dětem, jednoduše nemůžeme čekat digitálně propracované, šupinaté, nebezpečné monstrum. Nicméně chápu, že fanoušci fantasy by chtěly víc. Objektivně film trpí spíše kvůli postupně se zhoršující kvalitě příběhu než kvůli roztomilé příšerce.

Na začátku diváci čekají díky záběrům na pohádkovou přírodu a více než dobrým hereckým výkonům hezký zážitek. Potom to ale jde od desíti k pěti. Na „vrcholnou“ scénu, kdy Elliot zachraňuje lidi na mostě, který sám zapálil, se už publikum dívá poněkud skepticky. Stále ale mají na vědomí, že je to pohádka, u té se snese mnohé. Ovšem závěr ve stylu „vlk se nažral, ale koza zůstala celá“ aneb „Jak to ukončit, aby děti nelitovaly ani jednu z postav?“ nás opravdu donutí zamyslet se nad tím, jestli si scénáristé neřekli, že už nic vymýšlet nebudou a rychle to uzavřou. Důstojné ukončené filmu tedy chybí, ale v jedné věci se snímek příblížil velkým pohádkovým příběhům. Nepostrádá ponaučení.

Dnes už se trochu zapomnělo, že pohádky by neměly jen bavit a ohromovat, ale měly by děti i vychovávat. Můj kamarád drak se v tomhle smyslu vrací ke kořenům, čímž vyniká nad ostatní současné snímky. Elliot totiž ukazuje těm nejmenším, jak se lidé chovají, když potkají něco, čemu nerozumí a že to, co nám říká strach, není vždycky to nejrozumnější. A to je znalost, která by se jim v životě mohla hodit.

Názor informuji.cz: 70%

Kdy a kde dávají film: Můj kamarád drak

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Fotografie k článku

Plakát k filmu Můj kamarád drak (zdroj: www.amctheatres.com)Elliot objeví Petea v lesích (zdroj: www.telegraph.co.uk)Elliot s Petem z roku 1977 (zdroj: www.nonoms.net)
 

Mohlo by se ti líbit...

Podobné filmy

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!