Konfrontace pohledů na meziválečnou hvězdu: Tři životy Lídy Baarové

Konfrontace pohledů na meziválečnou hvězdu: Tři životy Lídy Baarové80%

V nedávné době se s kontroverzní herečkou Lídou Baarovou doslova roztrhl pytel. Na začátku letošního roku šly do distribuce dva filmy – hraný režiséra Filipa Renče a dokumentární snímek Zkáza krásou z dílny Heleny Třeštíkové. Zasvěcenějšímu publiku věnoval spisovatel a filmový publicista Ondřej Suchý svou knihu Tři životy Lídy Baarové, která poprvé vyšla před šesti lety.

Autor Ondřej Suchý, který už má na kontě několik desítek titulů nejen o prvorepublikových umělcích, hned na začátku knihy upozorňuje, že lidé, kteří nečetli některé z memoárů Baarové (Útěky od Josefa Škvoreckého nebo Života sladké hořkosti od Františka Kožíka), by se mohli v této knížce ztrácet. Bohatě však stačí zhlédnout zmiňovaný film Lída BaarováTáňou Pauhofovou v hlavní roli či dokument-rozhovor Zkáza krásou, který Třeštíková natočila pár let před hereččinou smrtí.

S celkovým pojetím knihy Suchému radil Škvorecký a jeho žena Zdena Salivarová, a je to na díle znát. Jednotlivé kapitoly jsou logicky uspořádány od srovnání tří hereččiných pamětí (včetně jednoho německého vydání Sladkých hořkostí) přes různorodé názory na Baarovou od jejích kolegů a známých až po rozličné zajímavosti z její kariéry a života. Aktualizovat se však v novém vydání mohla kapitola „Natočí se někdy film o životě Lídy Baarové?“, kde v rozhovoru Filip Renč na otázku, zda se film podaří natočit kolem roku 2014, odpovídá, že přípravy by měly začít v roce 2024.

Srovnání vzpomínek na setkání s Hitlerem a na milostný vztah s Goebbelsem nepřináší vcelku nic nového, z obou zákonitě vyplývá, že verze pro německé publikum je mnohem otevřenější a upřímnější, zatímco pro české čtenáře je vzpomínka krácena a stylizována, aby nepobuřovala. Trochu překvapivé je, jak se o prvorepublikové herečky zajímají příslušníci mladé generace včetně středoškoláků. Vesměs ji neodsuzují a snaží se její chování pochopit.

To se však netýká jejích vrstevníků, někteří (např. Ljuba Hermanová) na ni vzpomínají spíše ve zlém. Jedna z kolegyň, Zdenka Sulanová, třeba tvrdila, že jí Lída prozradila, že „Goebbels byl jediný muž, který ji kdy sexuálně uspokojil“… Oproti tomu novinář Stanislav Motl je toho názoru, že vztah mezi Baarovou a Goebbelsem byl „po naprostou většinu času spíše platonický“. Lída prý ani nevěděla, že Goebbels nosil kvůli své nemoci na noze lýtkovou svorku. Dnes už se zřejmě nikdo nedozví, jak to bylo doopravdy…

Lehce nadbytečná se zdá předposlední kapitola „Tajemství postele Lídy Baarové“, která popisuje manévry s jednou vypůjčenou gestapáckou postelí použitou ve filmu Maskovaná milenka z roku 1940. Jinak by fanoušky uhrančivé brunetky s mandlovýma očima mohla tato knížka rozhodně zaujmout a přinést jim (snad) několik dosud neobjevených faktů. Potěší i bohatá fotografická příloha, ve které najdete i snímky z Lídina dětství či různé její karikatury.

Názor informuji.cz: 80%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!