Název hry odkazuje na nápis Děkujeme, že zde nekouříte, který dnes už najdeme v každé restauraci. Zatímco v 50. letech byla cigareta symbolem svobody a sexappealu, v dnešní době je na každého kuřáka volán vymítač ďábla. A právě boji za cigarety a proti nim je hra věnována. Hlavní hrdina inscenace je David Butler, obchodník se smrtí, tedy vlastně s cigaretami. David pracuje jako mluvčí amerického tabákové průmyslu a díky jeho pohotovým reakcím a ostrému jazyku většinou vyhrává v rétorických přestřelkách se zastánci zdravého životního stylu. Dokud se neobjeví pětatřicetiletý senátor za stát Vermont jménem Livingstone. Po jeho příchodu David pochopí, že média mu nejen mohou pomoct, ale i ho potopit.

Na rozdíl od nedávno uvedené inscenace Velká mořská víla režisér Vladislav Kracík nepřizval mezi známé tváře olomoucké nezávislé scény žádné „hosty“ z Moravského divadla Olomouc. Vojtěch Johaník v roli Davida Butlera musel zvládnout ztvárnit dvě charakterově různorodé postavy v jedné. Sebevědomého mluvčího, který jde přes mrtvol, a starostlivého otce, který se snaží jít svému potomkovi příkladem.

Syn Steve, který je představován pouze jako zvukový záznam z reproduktorů, je zároveň jeho svědomí. Pokládá otci otázky, které si pravděpodobně klade i on sám, když nemůže usnout. Butlerovy odpovědi tedy nejsou pouze obhajobou před synem, ale hlavně sám před sebou. Rozpor, který vzniká uvnitř každého člověka, když žije dva diametrálně odlišné životy, se podařilo herci vystihnout přesvědčivě. Zejména je třeba vyzdvihnout práci s hlasem. Ten je neústupný a přísný, když obhajuje kouření, a v zápětí přejde do jemného a trpělivého, když mluví se svým Stevem.

Ani na opačné straně dějové barikády se nenechali zahanbit. Ztvárnění senátora Livingstona v podání Jana Ťoupalíka je přesně tak slizké, jak se k cílevědomému politikovi hodí. Ve většině divadelních představení by hercova slova měla vypadat spontánně, jakoby ho právě napadla. Tato role ovšem patří do jiné kategorie. U reálných politiků je každá věta předem naučená, a proto prkenná. Navzdory hereckým návykům se podařilo Janu Ťoupalíkovi tuto strnulost do své mluvy přenést. Vše navíc doplňuje dokonalý americký úsměv, který projevu nasazuje pomyslnou korunu. 

Divadlo Tramtarie tedy opět nezklamalo. Jejich herci dlouhodobě drží své výkony na vysoké úrovni. Repertoár, který zpravidla odráží současné dění ve světě, je potěchou pro divácké oko. Nicméně největší sousto si olomoucká scéna ukousla až na konec. Za necelý měsíc se jejich příznivci mohou těšit na divadelní adaptaci novely od Ernesta Hemingwaye, Stařec a moře. Doufejme, že se z ní nestane hořká tečka na konec úspěšné sezóny.

13.5.2016 | Dominika Kubištová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout