Počátek: popcornová jízda pro náročné diváky

Počátek: popcornová jízda pro náročné diváky90%

Christopher Nolan si vzkříšením batmanovské série a filmy jako „Memento“ vydobyl pověst „nového Spielberga“ - tedy režiséra, který jen málokdy něco zkazí (nikdy neříkej nikdy, neboť i guru Steven má za sebou pár přešlapů) a je schopen natočit kasovní trhák, který zároveň neurazí ani náročnější publikum.

Přesně takový je i jeho nový počin, který do českých kin zavítal pod poněkud nepochopitelným názvem Počátek (i neanglicky hovořícím bude nesmyslnost tohoto překladu po zhlédnutí filmu jasná jak facka, o to větší je záhada, že distributorům to jasné nebylo). Podobnou pověst, jakou má Nolan mezi režiséry, má Leonardo DiCaprio mezi herci. Jeho filmografie je přehlídkou současných režisérských osobností, jeho obsazení je sázkou na jistotu a jeho výkony stabilně skvělé. Když se tihle dva dají dohromady, je na hit zaděláno a nutno předeslat, že Počátek byl nejen mezi filmovými fandy dlouho očekávanou událostí.

Děj filmu žánrově osciluje mezi sci-fi, fantasy, thrillerem a psychologickým dramatem a z každé z těchto rovin, tak jak jsou v příběhu načrtnuté, by se dal udělat samostatný film. Dom Cobb (Leonardo DiCaprio) pracuje jako extraktor – vstupuje lidem do snů a extrahuje z nich zajímavé informace (zajímavé rovná se většinou dobře placené). Být extraktorem však znamená podstupovat značné riziko a Cobbovi to naposledy tak úplně nevyšlo, takže mu nyní nezbývá než vzít komplikovanou a nebezpečnou práci pro tajemného pana Saita (Ken Watanabe), chce-li ještě někdy vidět své děti. Matka dětí a milovaná manželka Mal je (pravděpodobně) po smrti, ale v Cobbových snech se vyskytuje neustále a značně mu komplikuje práci. Proto si na svou poslední zakázku musí Cobb kromě svých oblíbených parťáků najmout také „architektku“ Ariadne (Ellen Page – věděli jsme, že o ní ještě uslyšíme, ale tohle je ve velkém stylu!), která bude budovat snové prostředí. S její pomocí pronikne do snů Roberta Fischera (Cillian Murphy), syna významného energetického magnáta a pokusí se mu vnuknout myšlenku. Vnuknutí je však ještě podstatně náročnější úkol než „extrakce“. Že se to celé zkomplikuje a čeká nás spousta pořádné akce je nabíledni.

Počátek je po všech stránkách řemeslně skvěle zvládnutý film – na všech výše vyjmenovaných rovinách příběhu funguje skvěle a nedá se jednoduše žánrově vymezit. Není to klasické sci-fi přes futuristickou zápletku, není to ani obyčejný thriller a způsob, jakým balancuje mezi těmito žánry, hraničí s genialitou. S komplikací dějové linky se dozvídáme stále více a více o samotném principu extrakce  a vstupování do snů a hlavní zápletka je postavená na principu snu ve snu. Ve finále se tak příběh odehrává na pěti (!) různých rovinách a budiž Nolanovi ke cti, že pozorný divák se v nich neztratí a logicky vše funguje dokonale. Dozvídáme se stále nové a nové informace o Cobbově práci, které úzce souvisí s jeho osobním příběhem a ten mu zas zpětně komplikuje práci. Nemá cenu se tu rozepisovat o všech „technicko-fyzikálních“ hříčkách, tedy způsobu, jakým Nolan pracuje s časoprostorem na jednotlivých rovinách snů či ovlivňováním snů a reality – je to naprosto fascinující a jen těžko popsatelné.

Našlo by se sice pár chybiček – některé akční scény (například honička na motorkách nebo skútrech), působí vyloženě nadbytečně a samoúčelně. Fantastické možnosti snových světů a krajin zůstaly tak trochu nevyužité – ve světě, kde se dají fyzikální zákony převracet naruby, se mohl Nolan klidně vyřádit víc. Ovšem proč musí sny, do kterých Cobb a jeho tým vstupují, připomínat co nejvíce realitu, je ve filmu důkladně vysvětleno – jako ostatně všechno ostatní a to je jeho možná vůbec největší nedostatek. Princip extrakce a Cobbovy problémy s vlastním podvědomím jsou popsány polopaticky a domýšlet si toho divák moc nemusí (i když ten s fantazií samozřejmě bude). V tomhle zkrátka Počátek nepřekračuje hranice hollywoodské továrny na sny – a i když je to chytrý a geniálně natočený film, umělecké dílo to (alespoň pro autorku této recenze) není. V rámci těchto limitů je to však naprostá špička a podobné rýpaní se dá snadno interpretovat jako řečičky intelektuálního snoba, který za nejlepší sci-fi na světě považuje Tarkovského Solaris.

Podtrženo sečteno – kdo ještě film neviděl, ať utíká do kina, protože takhle dobrý důvod k tomu dlouho nebyl a možná zas dlouho nebude. A věřte, že až se budete vracet, otázka „spadne či nespadne?“ se vám uhnízdí v hlavě jako náhrada hamletovského „být či nebýt“.

Názor informuji.cz: 90%

Kdy a kde dávají film: Počátek

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!