Dnešní (stále ještě) svobodná a prosperující společnost nám nabízí nepřebernou škálu možností, jak naplnit svůj život. Zároveň však na nás klade nové nároky. Musíme se neustále rozhodovat a za tato rozhodnutí pochopitelně nést zodpovědnost. Takže postaví-li se před nás dvě obtížně porovnatelné varianty, můžeme se dostat do rozhodovací paralýzy a hrozí nám osud tzv. Buridanova osla, který tak dlouho vybírá mezi dvěma stejnými kupkami sena, až nakonec pojde hlady.

V této situaci se ocitá hlavní hrdina inscenace Cock. Mladý John (Daniel Krejčík) žije v dlouhodobém a nepříliš harmonickém vztahu se starším Mužem (Kryštof Rímský). Po jednom z mnoha rozchodů se John náhodně setká se Ženou (Petra Horváthová) a navzdory jeho (pravděpodobné) homosexuální orientaci mezi nimi „přeskočí jiskra“ a stráví spolu noc, která je víc než jen pouhým úletem. Vzniká tak bizarní bisexuální trojúhelník, který se trojice rozhodne vyřešit u společné večeře, před níž John každé „straně sporu“ slíbí, že zůstane právě s ní. Do toho si Muž pozve jako podporu svého Otce (Pavel Rímský). Začíná tragikomický večer, kdy se divákovy sympatie střídavě přelévají z jedné postavy na druhou a jehož motto zní: „Tak už se konečně rozhodni, Johne!“

Radim Špaček vsadil ve své inscenaci především na herce a tato sázka mu stoprocentě vychází. V komorním sále Divadla v Řeznické chytře pracuje s prostorem za využití jednoduché scénografie (čtyři vysoké židle a brýle na virtuální realitu). I přes širokou paletu mnohdy tíživých a kontroverzních témat plyne děj svižně kupředu s lehkostí a vtipem. A ačkoliv se, řečeno jednou z replik Ženy, postavy často „brodí po kolena v erotických sračkách“, výsledek nepůsobí nijak vulgárně.

Inscenace Cock je poměrně strhující podívanou, která otevírá řadu otázek o dnešní společnosti, aniž by nabízela uspokojivé odpovědi. Jejich zodpovězení tak ponechává na divákovi. Inu, rozhodnout se musí každý sám.

10.4.2016 | Josef Horák Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout