Smutné, ale poctivé divadlo. To je Goldflamova Ředitelská lóže

Smutné, ale poctivé divadlo. To je Goldflamova Ředitelská lóže 

Tragikomický příběh odehrávající se na prknech Divadla v Řeznické znázorňuje pevné přátelství dvou starých a zapomenutých herců. Ti společně tráví čas ve starobinci, kde vzpomínají na své lásky, úspěchy i prohry, nenaplněné sny a na bývalý divadelní svět. Na první pohled prostý dialog dvou herců na jevišti, který však dopřává zážitek z opravdového a poctivého divadla.

Skromné kulisy, dva herci na jevišti, žádné zvukové ani světelné efekty. Zatímco současné moderní hry těží z množství novotin využitelných v divadle pro zdůraznění efektu, Goldflamova hra Ředitelská lóže se odehrává téměř v tichosti ve spoře znázorněmém starobinci. Přesto však divák nepřichází o nic, co by kvalitní divadelní hra měla nabídnout. Ba naopak. I jednoduchý dialog dokážou herci povýšit na vysoce emocionální zážitek. 

Příběh, kdy dva starci, velcí přátelé, kteří však mají jeden ke druhému značné výhrady a výrazně se liší povahovými vlastnostmi, vzpomínají na staré dobré časy, které prožili v divadle a světě kolem něj, mísí nostalgické vzpomínky se současností a težkostmi důchodového věku, starého života a nefungujícího zdraví. Alois Švehlík v roli ironického, sarkastického a živelného Edy je usměrňován pozitivním a životně vyrovnaným Rudou, jemuž svůj herecký um propůjčil Stanislav Zindulka. Společně debatují a diskutují o starých časech, kdy byli ještě oba šťastni a spokojeni.

Divák má tak možnost ponořit se na 1 hodinu 30 minut hluboce do jejich prožitého života a v průběhu tak krátkého času je velmi dobře a blízce poznat. Svou zásluhu na tom mají zejména hlavní protagonisté, kteří dokážou vteřinu za vteřinou "bavit" divácké publikum a vtahovat je více a více do děje. Ať už skvělými replikami slavných divadelních her, prostými rozhovory dvou sešlých starců, jejich vzájemných vzpomínáním i popichováním či svou vlastní hereckou šikovností a energičností. 

„Ředitelská lóže“ se svého prvního nastudování dočkala v brněnském HaDivadle již v roce 2004. Dokonce byla nominována na Cenu Alfréda Radoka v kategorii „Hra roku“ (režie: Ondřej Elbel, hrají: Ján Sedal, Miloslav Maršálek a Jana Plodková). Uvádí se, že hra však byla původně psaná pro konkrétní herce a v hlavních rolích viděl Arnošt Goldflam v duchu Boleslava Polívku a Jiřího Pechu. Současní představitelé vysloužilých herců Alois Švehlík i Stanislav Zindulka se však rolí nesnesitelně samolibého či s životem srovnaného zestárlého muže chopili znamenitě a divákovi připadá, jako by byly šity na míru spíše jim.

V Divadle v Řeznické je možné tragikomický příběh zhlédnout v září 2015.

Arnošt Goldflam - český herec, dramatik, režisér, pedagog a spisovatel pro děti narozený 22. září 1946. Narodil se v Brně v židovské rodině. Po vystudování JAMU působil v brněnských divadlech Večerní Brno a Divadlo X, od studijního věku taktéž vystupoval v Divadle na provázku. V letech 1978 až 1993 působil v divadle HaDivadle. V 80. letech začal být obsazován do menších filmových a televizních rolí. Největší ohlas měly role Arnošta ve filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntag a Lustiga ve snímku Lotrando a Zubejda. V nynější době režíruje divadelní hry a učí na JAMU a DAMU.

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Divadlo v Řeznické nabízí i další akce

Místo konání: Divadlo v Řeznické

Další divadelní novinky

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!