Nostalgie je krásná věc, ale v tomhle případě je potřeba poplácat technický pokrok uznale po ramenou. Když jsem dostal svůj první telefon, kam jsem mohl nacpat skladby z vlastní knihovny, trávil jsem hodiny vybírání té, která mě bude probouzet. Sakra, vždyť mě velikost paměti obvykle nepustila přes tři kusy.

Začínal jsem s Gimme Shelter od Rolling Stones a nepochybně jsem měl v té době nejstylovější rána v celém západočeském kraji, ne-li v republice. Alespoň jsem se tak cítil a bylo jedno, jestli ta rána startovala v osm nebo v pět. Momentálně mě budí trojice indie polohipstrů z Leedsu a já mám po letech ta stylová rána zpět. Jen s tím rozdílem, že když si jdu pro čokoládu, vidím na ledničce vstupenku na pražský koncert alt-J … and the great days are back.

Alt-J jsou už od svého debutového alba An Awesome Wave jménem, které hlasitě šustí v hudebních médiích. Vítězství na britské Mercury Prize, zasloužený potlesk na evropských festivalech, z velké části vyprodané turné – slušný první zářez na čtveřici kluků, kteří ze všech záznamů a fotografií působí především jako stydlivá parta Vašich zamlklých spolužáků. Velmi specifický zvuk, nezvyklou formu a atmosféru skladeb už nezná jen Pitchfork. Hlas Joea Newmana, lehce zastřený a uklidňující, teď velmi často zaznívá nejen z rádií, ale rovněž z filmových trailerů (The Way, Way Back) a televizních seriálů (Sons of Anarchy, Weeds). Všechna média by ráda něco vytěžila z téhle awesome vlny. Odzadu natočený videoklip k Breezblocks dosáhl na youtube astronomických čísel bez ohledu na to, zda jej alespoň někdo dokázal odmotat zpět.

Alt-J skládají hudbu, pro kterou je třeba zbystřit sluch a hudební svět to rád udělal.

I po vydání druhého alba This Is All Yours a odchodu původního baskytaristy působí alt-J stále jako skupinka velmi tichých osob v pruhovaných svetrech, které by se raději znovu viděly uvnitř studia než na fotografiích. Ač mají nové skladby z loňské kolekce daleko ambicióznější charakter a mnohem delší stopáž, album nabízí častější střídání tempa a skupina přes sebe skládá ještě více vrstev než na An Awesome Wave, zůstala pro mne pod tím vším především intimita, skromnost, úcta a pokora. The Gospel of John Hurt jako příklad za všechny. Ano, tahle křehká věc v sobě vskutku nese reminiscenci filmového Vetřelce.

Přetrval pocit nepodobný tomu, když vám někdo blízký se slovy „tohle všechno je Vaše“ dá dárek. Dárek, kterému obětoval ohromné množství času a energie, a přesto se při jeho předávání stydí a dívá se trochu stranou. Co když přeci jen nebudete mít radost? Pocit, jako když Vás tentýž člověk budí tím nejúžasnějším způsobem a současně se omlouvá, že Vás vůbec budí. Osobitost zůstává. Jenže tentokrát není naše jen ta placka, teď je to závdavkem i s živým provedením.

Celý tenhle mnou vytvořený hrad plný skromnosti a pokory rázně nabourává první echo z letošní tour hovořící o velkých videoprojekcích s reklamou. Raději zpět do iluzivního spánku, alespoň do června.

alt-J, Žluté lázně – Praha, 17. 6. 2015, start: 19:00
Běžná cena vstupenky: 890 Kč

• GoOut: https://www.informuji.cz/vstupenky/g/alt-j/ofe/
• Ticketpro: http://www.ticketpro.cz/jnp/hudba/rock/1561414-alt-j.html
• Facebook event.: https://www.facebook.com/events/1576349175941485/

8.4.2015 | Petr Baroch Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout