Ať už je Charlie jakýkoliv, jedno mu upřít nelze. Všechno bral vždy s humorem a nadhledem a nikdy se ani trochu neodchýlil od kritického postoje. Jak přehnaný humor užívá, je už na každého osobním posouzení, ke kterému má nyní v DOXu možnost.

Na výstavě je k vidění jak raná podoba týdeníku, který se nejprve jmenoval Hara-Kiri s podtitulkem ,,hloupý a zlý časopis" a začal vycházet jako měsíčník v roce 1960 za vlády Charlese de Gaulla až do posledního čísla. Mezi tímto obdobím měl týdeník i pár let pauzu od roku 1970, kdy se v blízkosti několika dní staly dvě události – zemřel de Gaulle a při požáru na diskotéce zahynulo 146 lidí. Časopis, který mezí tím přidal týdenní verzi s názvem Hara-Kiri Hebdo přišel po těchto událostech s titulní stranou, která všem oznamovala: ,,Tragická  taneční zábava v Colombey: 1 mrtvý“. Hebdo, který čelil již předtím častým cenzurním zásahům, o několik dní později přestal vycházet.

Redakce založila úplně nový časopis se současným názvem Charlie Hebdo po komiksovém hrdinovi Charlie Brownovi. Kvůli financím a vnitřním sporům přestal časopis vycházet v roce 1981. Činnost obnovil v roce 1992, kdy se k němu přidali karikaturisté nové generace – Charb, Luz nebo Tignous.

Je těžké býti milován tupci

Poté, co vás nejdřive při příchodu do galerie a pak i na samotnou výstavu třikrát prošacují policisté, nemáte pocit, že by Charlie byl zaměřený proti Islámu. Ne, on je a byl zaměřený proti všemu. Zejména proti náboženství jako takovému. Důkazem toho jsou nesčetně znetvoření papežové a zvláště jedna drsná obálka narážející na volbu papeže, kdy se volící kardinálové pohybují v kruhu  zaháknutí doslova do sebe svými penisy.

Jeden z vrcholů časopisu přišel v roce 2006, kdy Charlie přetiskl karikatury proroka Mohameda z dánského deníku Jyllands-Posten a na jehož titulku prorok zahlcený fundamentalisty říká: ,,Je těžké býti milován tupci.“ Oni ,,tupci“ z celé Francie ho také hned zažalovali. V roce 2011 se Charlie posměšně vyjádřil k vítězství islamistů v Tunisu načež noc před vydáním někdo zapálil redakci Molotovovým koktejlem.

(Ne)zodpovědný časopis

Na paškál si velmi často a rád bere francouzské i světové politiky. Hodněkrát se vyřádil na Sarkozym, Le Penové a Hollandovi. K některým satirám českému divákovi chybí kontext, ať už francouzský nebo dobový. Ale u obálek hlavně z posledního desetiletí se dokáže chytit každý, kdo alespoň trochu sleduje současné dění ve světě. Sám Charlie je silně levicový a nebojí se to dávat najevo.

V roce 2012 byl časopis na čas zakázaný v reakci na jeho nevybíravou kritiku islámského fundamentalismu, kterou podle francouzských politiků zachází moc daleko a jen přilévá olej do ohně. Charlie proto vydal protestní ,,zodpovědné číslo,“ ve kterém nebyly žádné karikatury, jen prázdné stránky. Tvůrci tak pro jednou opustili svůj podtitulek ,,Nezodpovědný časopis a dali najevo odpor vůči cenzuře.

A't už se s Charliem ztotožňujete, nebo ne, výstava jednoznačně stojí za návštěvu. Někoho pobaví, někoho znechutí a někomu poskytne pochopení toho, co se v posledním období stalo. Jestli nic jiného, tak Charlieho zavraždění kreslíři si pozornost zaslouží určitě, protože - jak se vyjádřil i tým DOXu – žádný humor nemůže být v dnešní době hrdelním zločinem.

22.2.2015 | Alžběta Čermáková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout