Danielův svět: Pedofil nerovná se zločinec

Danielův svět: Pedofil nerovná se zločinec90%

Milovat a muset se za to stydět, milovat a nenávidět se, milovat a nikdy lásku nenaplnit. Narodit se a zjistit, že jsem pedofil. Tohle všechno a ještě mnohem víc myšlenek běží Danielovi, mladému talentovanému spisovateli, v hlavě od chvíle, co si začal uvědomovat, že se mu nelíbí ani muži, ani ženy, ale děti. Dokumentární film Danielův svět dává skrze člena této opovrhované komunity divákovi nahlédnout pod předsudky a nenávist okolí a ukazuje, že myslet neznamená konat.

Daniel si svou jinou orientaci začal uvědomovat v pubertě a od té doby se s ní snaží vyrovnat. Filmem nás provází jeho niterné pocity a myšlenky, které se často ubírají k tomu nejhoršímu. Daniel je samotář, žije sám ve svém pražském bytě. Lidí, s kterými se stýká, není mnoho, má pár přátel z divadla, ve kterém hraje a píše hry. Má nemluvnou maminku, za kterou z Prahy občas jezdí. A patří do pedofilní komunity, ve které se o nevyřešitelných problémech spojených se svou orientací baví s ostatními.

Jeho příběh je stejně jako ostatních trýznivě smutný, když si jeho bezvýchodnost člověk plně uvědomí. Přesto je ve filmu i pár hořce vtipných momentů jako například mikulášský den, kdy se Daniel a jeho přátelé převlékají za Mikuláše, čerta a anděla, nebo když jdou Parukářkou a zastaví se před dětským hřištěm a Daniel po chvíli zmíní ironicky, že už vypadají moc nápadně. Daniel je vtipný, dělá si sám ze sebe i ze svého údělu srandu. Je obdivuhodné, že se se svou orientací dokázal vyrovnat a vybral si obtížnější cestu – se svou orientací žít. Žije hlavně ve svých fantaziích, ve kterých nedává prostor žádným reálným osobám ze svého okolí a díky tomu se u něj z myšlenek nestávají činy. To je i hlavním poselstvím filmu. Myslet neznamená činit a nikdo by za své myšlenky neměl být brán jako zločinec, ještě navíc, když za ně nemůže.

Světlem v Danielově životě je malý Míša, za kterým občas jezdí a jehož rodiče o Danielově orientaci vědí. Co nevědí, ale je, že Daniel je do Míši zamilovaný. Danielův život balancuje na křehké hranici mezi temnými okamžiky deprese způsobené nenaplněním, bezvýchodností a okamžiky štěstí, kdy je s Míšou a které v něm přetrvávají ještě dlouho po setkání.

Dokument v divákovi celou dobu vzbuzuje rozporuplné pocity. Celý příběh a past, ve které se Daniel nachází, je velmi depresivní a smutná a nikdo z nás si nedovede představit a ani nechce, že by se ocitl v Danielově světě. Přesně k tomu nás film ale nutí a dělá dobře. Většina lidí pedofily nenávidí, opovrhuje jimi na základě nepodložených předsudků, které získali ať už ze zjednodušených a prostoduchých televizních zpráv nebo od svého okolí.

Faktem ovšem je, že 90 % zneužití dětí nemají na svědomí pedofilové, ale lidé s heterosexuální orientací. Režisérka Veronika Lišková a autor námětu Zdeněk Holý se rozhodli film natočit i díky návštěvě sexuologa Petra Weisse, který pro tvůrce vypracoval posudek. Ve filmu můžeme na začátku sledovat, jak i Daniel prochází vyšetřením sexuologa Ondřeje Trojana.  

Film je unikátní především postavou Daniela, který v něm vystupuje naprosto otevřeně a se svou tváří. Kdyby byl hlavní postavou filmu anonym, jen by se tím v divácích potvrdily jejich předsudky, že pedofilové jsou lidé, kteří se skrývají jako zločinci.

Film získal cenu diváků na festivalů dokumentárních filmů v Jihlavě a bude promítaný i na festivalu dokumentů o lidských právech Jeden svět.

Názor informuji.cz: 90%

Kdy a kde dávají film: Danielův svět

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Podobné filmy

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!