Co si počít s hercem, jehož sláva postupně upadá? To se dozvíte ve filmu talentovaného mexického režiséra  Alejandra Gonzalese Iñárrity, na který mnoho diváků asi nezapomene. Již nějaký čas „nehvězdný“ Michael Keaton v roli opomíjeného herce Riggana Thomsona zde totiž chce vzkřísit svou zašlou filmovou slávu ptačího superhrdiny Birdmana. Tentokrát však v dramatu o lásce a na prknech Broadwayie. Podaří se mu to?

Od superhrdiny k Oscarům

Možná ano, a to nejenom jeho filmové postavě, ale i samotnému Keatonovi, který byl za svůj výkon v Birdmanovi právem nominován porotou Akademie do oscarového klání. Jenže skvělý Keaton v roli režiséra a herce připravovaného divadelního představení není jediným "esem v rukávu". Počáteční ztráta jeho hereckého kolegy totiž ve filmu vyvolá sérii vtipných, dramatických i poněkud bizardních situací, v nichž vynikají i další herci, ale také filmový scénář, kamera i režie!

Scénáristické trio si totiž skvěle vyhrálo nejenom s pitoreskností příbehu a hloubkou jeho myšlenek, ale i s přesahy smyšlených postav do skutečnosti! Je to zvlášť znát, pokud si uvědomíte Keatonovu minulost jako Batmana od Tima Burtona nebo trochu pozérskou pověst Edwarda Nortona, který v novém snímku představuje nabubřeného herce Mikea Shinera. Norton předvádí, že ještě rozhodně nepatří do starého hereckého železa. Jeho dialogy a konflikty s Keatonem patří k nejlépe zahraným scénám ve filmech z posledních let!

Drama, absurdní komedie i dokument

Ovšem podivuhodné přesahy najdeme i v dalších částech Birdmana, který balancuje na hraně existenciálního dramatu, pitoreskní komedie, dokumentu o showbyznysu a trochu ujeté fantasy. I když jeho příběh a zpracování vzdáleně připomíná mix některých snímků od Woodyho Allena, Davida Lynche a Terryho Gilliama, je Birdman svým způsobem vždy svůj.

Iñárrito si totiž hraje s charakterem hlavní postavy, která občas „slyší“ a „vidí“ své alter ego v podobě Birdmana, přes Keatonovy snové představy, až po reálné, ale bizarní situace. Trable zažívá Thompson jako bývalá herecká star se svými podřízenými, bývalou ženou, dcerou-alkoholičkou, ale také štvavou kritičkou z New York Times a novináři. Mnohdy je však obtížné rozeznat, kdy se v ději jedná o skutečnost a kdy pouze o sen, což je tvůrčí záměr, který však ztěžuje orientaci v příběhu.

Uznání jako hnací motor společnosti?

Vykutálený Iñárritu však dokázal vklínit do svého díla i přesahy týkající se pokleslého versus uznávaného umění, relativní pravdy versus lži, manipulace versus skutečnosti, stejně jako opovržení versus uznání a nenávisti i touhy po lásce. O uznání a lásku se v celém ději snaží nejenom Keaton, ale i jeho kolegové a příbuzní. Tyto dva požadavky jsou zde doslova Shakespearovsky vyzdvihnuty jako hlavní hnací motor lidského snažení. Ale není to až příliš blízko pravdě?!

Nesmím však zapomenout ani na skvěle odvedenou práci trikové kamery, která umožnila občasné Keatonovo vznášení se, ale také jeho "rozdvojení či dojem nesestříhaných záběrů. Těmi se jistě scénáristé chtěli přiblížit divadelnímu nádechu, což se jim vcelku podařilo, stejně jako poněkud psychoticky-snovému vyznění celého snímku.

Výborné vedlejší role i psychedelický děj

Ocenění si zaslouží i další herci, které sekundují výbornému duu Keaton-Norton. Ať už jde o cholericky-jízlivou postavu dcery v podání Emmy Stone, přes vypočítavě materialistického producenta alias Chrise Zachariuse, až po zhrzenou Naomi Watts, i životem zklamanou „Birdmanovu“ přítelkyni Andreu Rieseborough. Snad k tomu napomohl i fakt, že herci a herečky v Birdmanovi snad ani příliš nehrají - jejich postavy jsou totiž často podobné jim samým.

Hlavním přínosem celého snímku je však jistě jeho originalita a hravost, stejně jako nenápadná kritika celé společnosti, podléhající povrchnosti a honbě za senzacemi. V jejich stínu pak zůstává tolerance a láska – tedy mnohem cennější hodnoty.

Není pro každého

To je naznačeno například v momentě, kdy se ve filmu hovoří o tom, že kdo není na Twitteru, Facebooku a Youtube, jako by nebyl. Celkové vyznění snímku také skvěle doplňuje tísnivě psychedelický soundtrack v podání několika opakujících se rytmů bubnů.

A co se týká samotného příběhu? Ten je vcelku originálně psychotický, zejména jeho šokující závěr. Možná z něj budete nadšení, nebo ho nebudete chápat. Birdmana totiž ocení především lidé zajímající se podrobněji o film a divadlo či příznivci artu. Pro ostatní může být toto existencionálně-absurdní drama s prvky komedie trochu těžším soustem. Bohužel se v ději najde i pár nudnějších a chaotických momentů. Přílišnou dramatičnost a složitost však naštěstí vždy utnou absurně-komické scény, které přidávají tomuto "bijáku" na lehkosti.

Rozporupný snímek o umění a lidském životě

Z výše uvedených důvodů nemohu udělit nejvyšší hodnocení. Přesto je Birdman úchvatným filmařským dílem, který po zásluze disponuje devíti Oscarovými nominacemi. Já jsem odcházel z kina zcela nadšen jak hereckými výkony a kamerou, tak i úžasným kreativním příběhem snímku.

Mnoha divákům – milujícím především drsnou akci a povrchnější humor - se zřejmě Birdman nebude líbit. Pro ty, kdo mají rádi netradiční a poctivou filmařinu, v níž se prolíná skutečný i vysněný svět a poměrně nenápadně řeší klíčové životní otázky, bude Birdman nezapomenutelným zážitkem. A to i přesto, že ho vlastně nelze nikam zaškatulkovat. Anebo možná právě proto.

Kdy a kde dávají film: Birdman

22.1.2015 | Petr Koutský Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout