Spousta z nás tak mohla i načerpat inspiraci do chladných předvánočních dnů a vyrobit si například betlém z těstovin, plechu, vyšívaný betlém nebo si betlém namalovat na kameny. Technik, jakými byly betlémy vyráběny, jsme zde mohli zhlédnout opravdu mnoho a každý, kdo je alespoň trochu zručný, si zde mohl přijít na své. 

Ani na této výstavě nemohl chybět obří třešťský betlém, u kterého se každý návštěvník musí zastavit a kochat se jeho propracovaností. Za betlémy třešťského typu stojí betlémář Tomáš Pavlík, který pochází z Ivančic. Vedle třeštských betlémů, které jsou skvostem každé výstavy, učí pan Pavlík i na Základní umělecké škole v Oslavanech, působí v několika sborech a v neposlední řadě vede ivančický chrámový sbor. O jeho tvorbě jsme se v rozhovoru dozvěděli více v rozhovoru.

Jak vzniká betlém?

Již v průběhu roku hledáme nové pařezy, které se čistí a zbavují se přebytečného dřeva. Na podzim sbíráme mech, kterého se při stavbě spotřebuje velké množství. Mech je potřeba i uskladňovat na tmavém a vlhkém místě do doby, než jej budeme potřebovat. Materiály na betlém sbíráme každý rok znovu. Z předchozího roku si vždy schováme jen ten nejlepší materiál. 

Na co se betlém staví a připevňuje a z čeho se skládá?

Nejdříve postavíme lešení se zadní opěrnou stěnou, na kterou připevníme pozadí krajiny. Důležitou částí celého díla je podium, na kterém bude samotný betlém umístěn. Musí být dostatečně pevné, ale zároveň flexibilní. Potom začneme umisťovat jednotlivé pařezy. Začínáme od nejhlavnějších kusů, tedy od jeskyně, a postupujeme do stran. Následně umístíme koryta pro vodu a zkontrolujeme funkčnost všech objektů. Pletivem potom překryjeme největší nerovnosti a volná místa. Jedna z nejdůležitějších prací je tzv. „mechování“.

Podstatnou část pařezů a veškeré pletivo je třeba pokrýt různými druhy mechů. Vzniklé planiny můžeme ozdobit různými druhy sušených květin a větvemi různých stále zelených stromů. Nakonec rozmístíme jednotlivé figury. Nedílnou součástí betlému jsou různé stavby – stáj pro svatou rodinu, dále města, jednotlivá stavení (např. hamr s vodním kolem, větrný mlýn, zříceniny hradů), ale i jeskyně. Při jejich tvorbě musíme hlavně dbát na proporce, které by měly korespondovat s velikostí figur. Aby výsledná krajina nebyla prázdná, musím celý rok usilovně vyřezávat figury z lipového dřeva.

Betlém připravujete sám, nebo je to týmová práce?

Vyřezáváním se zabývám sám, ale s ostatními přípravami a hlavně se stavbou betlému mi pomáhá bratr. Samotná stavba nám zabere nejméně dvacet hodin práce. Podle toho, jak nám fantazie slouží. Někdy se stane, že půl hodiny umisťujeme jeden pařez, abychom pak zjistili, že tak vlastně vůbec nemůže být. Nebo nám teče voda jinde než má, a než se taková závada odstraní, trvá to někdy pěkně dlouho.

Pokud se chcete i během vánočních svátků a předsilvestrovského období pokochat betlémy, věnujte tak pozornost i aktuálnímu programu výstavy v Letohrádku Mitrovských.

24. 12. - Štědrý den - zavřeno,
25. 12. a 26. 12. - otevřeno 13 - 17 hod.
27. 12. a 28. 12. - otevřeno 10 - 16 hod.
29. 12. - pondělí - zavřeno,
30. 12. - otevřeno 10 - 16 hod.
31. 12. a 1. 1. - zavřeno,
2. 1. - 4. 1. - otevřeno 10 - 16 hod.
následně denně kromě pondělí, 10 - 16 hod.

Zdroj: Rozhovor poskytl pan Mgr. Petr Lukas, Foto: Facebookové stránky Letohrádku Mitrovských v Brně 

23.12.2014 | Eva Málková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout