Probrali jsme hodně témat. Od světa SuperStar, přes hudební showbyznys v Čechách až po Vánoce. Michael v tomto předvánočním čase nezahálí. Aktuálně si plní svůj sen hlavní roli Skye v hit-muzikálu Mamma Mia!, koncertuje a v novém roce připravuje své třetí, z velké části autorské, album.                                                                                                                                     

Dveře do světa českého hudebního showbyznysu vám otevřela Super Star. Jak se na to díváte s odstupem času?

V době, kdy jsem byl v této soutěži, v březnu tomu bude přesně deset let, byla popularita televizních hudebních pořadů ještě hodně vysoko. Diváci rádi objevovali a zajímali se. Stejně tak i vydavatelské společnosti, producenti a manažeři. Tehdy na to koukalo ještě přes dva miliony diváků týdně. Dnešní soutěže podobného odvaru už nemají dávno smysl. Kouká na to sotva několik stovek tisíc diváků, kteří to spíše berou spotřebně a estrádně než jako nějakou show, kde se objevují talenti. Vydavatelé téměř již neexistují, manažeři tu taky nejsou. Takže se doba změnila dost a každý musí kopat za sebe mnohem víc než dřív. A je to škoda. Já jsem ale v pohodě a vzpomínám na to samozřejmě rád a s hrdostí.

Co vám popularita přinesla a co vzala? V anonymitě davu se dnes už nejspíš neschováte…

Vzala mi spoustu věcí a stejně tak mi jich i dala. Žiju v Praze, dělám, co mě baví, a tím se také živím. A především jsem poznal spoustu lidí, kteří na mě všelijak působili. Tím mám na mysli tuhle branži. A to jsou doslova „vitamínový bomby“. Člověk si občas říká, že ho v životě už nic nepřekvapí. A to je mi teprve osmadvacet let. Jak jsem ale říkal, jsem v pohodě a šťastný. Dělám krásné muzikály, připravuju svoji novou desku, mám koncerty, kapelu, skvělého producenta, skvělou rodinu…

Ve světě muzikálů nejste nováčkem, v současnosti vystupujete rovnou v hlavní roli Skye světového kousku Mamma Mia! Čím vás tento žánr oslovuje?

Hit-muzikál mě baví. Vyzkoušel jsem si ho už dřív v Dětech ráje. Pak jsem si „odskočil“ do překrásných a legendárních Bídníků a i přesto, že mě nesmírně bavili, zjistil jsem, že už netáhnou. Ani ve světě nejsou příliš klasické muzikály dnes už tak úplně na vrcholu. Naopak jedou hit-muzikály a Mamma Mia! to vše samozřejmě odstartovala. Především miluju ABBU. Samo o sobě jsou to neuvěřitelné písně, kvalitní pop a promyšlené, leč jednoduše působící hudební motivy. Pak je tu divadelní verze tohoto muzikálu, jehož libreto je napsáno rovněž tak. Jednoduché, ale hezky propracované, kdy se střídá smutná a veselá nálada, ohňostroje radosti s ohňostroji slz a sentimentu. Je to zábava pro všechny a je super, že můžu být u toho. Po pětiletém „kolotoči“ muzikálu Děti ráje, který jsme hráli nepřetržitě každý víkend, jsem si řekl, že si od muzikálu dám chvíli pauzu. Pak mi ale zavolali producenti a nabídli mi tuto roli. Přiznám se, nešlo odmítnout. Vždyť Skye jsem jsi chtěl zahrát vždycky.

Zahrál jste si v komedii Probudím se včera. Jak vnímáte svět filmového plátna? Chtěl byste si hereckou roli ještě někdy zopakovat?

Určitě ano a rád. Je to ale úplně jiné herectví než na divadle. Je to více o detailech, minimalismu. Proto velmi obdivuji divadelní herce, kteří jsou skvostní stejně tak i na filmovém plátně, kupříkladu „Mamma-Miová“ Meryl Streep. 

V současnosti připravujete své třetí album, z velké časti autorské. Čím bude specifické a kdy se na něho můžeme těšit?

Mělo vyjít už letos, ale vzhledem k tomu, že jsme od září nepřetržitě každý den zkoušeli Mamma Mia! a já vůl do toho ještě finišoval vysokou školu, zestárnul jsem o deset let… Nebyla tedy možnost. A jelikož na tom nechci jedinou notu podcenit, řekl jsem si, že si celý rok 2015 vyhradím na nové album a jeho dotočení. Snad se mi to podaří. Žánrově se bude pohybovat mezi elektrem, rockem, popem a folkem a specifické bude také nejen to, že na něm budu spolupracovat se skvělým producentem a „depešákem“ od Petra Muka. 

Ve své tvorbě nekráčíte s masou. Kdo vás ve vaší hudební tvorbě ovlivnil či nadále ovlivňuje? Kde čerpáte inspiraci?

Úplně v prvotní fázi to byl můj otec, který mi vždy, když jsme někam jeli nebo něco dělali, pouštěl široký záběr hudby. Od Pink Floydů, Petera Gabriela, Kate Bush až po tu ABBU. Hodně mě o muzice naučil. Pak jsem ale ve třinácti letech jel poprvé do Prahy na koncert. Byli to irští The Cranberries a ti do mě položili základní kámen toho, že budu chtít vždy dělat muziku. Postupně se to tak ve mně různě formuje a teď třeba hodně čerpám ze severské hudby. Rád jezdím do Norska a obdivuji jejich přírodu, styl a do jisté míry i tu jejich mentalitu.

Blíží se Vánoce. Slavíte je tradičně, nebo spíš v modernějším duchu?

Já Vánoce miluju a troufnu si říct, že po letošním roce budou opravdu zasloužené. Lehnu si, pustím filmy, pohádky, Lásku nebeskou a budu pít a jíst! Cukroví se letos hodlám maximálně přejíst a budu odpočívat. Samozřejmě navštívíme rodiny a budeme trochu pendlovat po Čechách. Věřím, že napadne aspoň nějaký ten sníh a já půjdu někam daleko do lesa na procházku. Ty mám moc rád! Jinak mám na Vánocích rád takový ten střed. Snažím se dodržovat nějaké tradice, ale nevadí mi ani světové vánoční koledy.

Čím dobíjíte baterky?

V první řadě je to hudba, koncerty a skládání muziky. V druhé řadě je to moje úžasná žena a rodina. A to je NEJVÍC! Pak taky jezdím do Norska na ryby, jezdím lyžovat a chodím rád na houby. A to mi k životu stačí. Není toho moc?

Chystáte nějaká předvánoční vystoupení, koncerty?

Ano, teď jsem měl spoustu vánočních akcí na náměstí. Rozsvícení stromků atd. Na těch akcích se mi líbí to, že jsou lidi tak nějak víc v klidu, možná je to těmi svařáky... Ale je to i světýlky, prskavkami, svíčkami… Vánoce prostě mají krásnou atmosféru a jsem rád, že jsem si je ani po těch osmadvaceti  letech nepřestal užívat jako malé dítě.

Jaké jsou vaše plány do dalších let?

V soukromí jsem tak nějak už dosáhl, tedy skoro... A v hudbě bych rád ještě natočil pár úspěšných a hlavně dobrých alb. Ale především chci dosáhnout toho, abych vždy tak nějak našel harmonický střed mezi soukromím a hudbou. A to se mi zatím, troufnu si říct, daří.

Foto: Mamma Mia!/Monika Odehnalová.

20.12.2014 | Suzanne Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout