Nevšední snímek, natočený podle skutečné události z 19. století, nás přivádí na francouzský venkov do prosté řemeslnické rodiny. Ta měla tu smůlu, že se jí narodila slepá, a současně neslyšící dívka Marie. V té době již čtrnáctileté postižené děvče nemá žádné sociální návyky a chová se téměř jako zvíře, protože rodiče neví, jak s ní komunikovat.

Zázraky se dějí?

Marii však nechce její otec "odložit" do ústavu pro duševně choré, proto požádá o pomoc jeptišky z kláštera Larnay u Poitiers, které se starají o neslyšící dívky. Přestože při první návštěvě kláštera „divokou“ dívku matka představená odmítne, díky pozdějšímu zásahu řádové sestry Marguerite je do ústavu umístěna.

Jeptiška děvče usilovně opatruje. Snaží se ji pomocí dotyků naučit upravenou znakovou řeč a naučit jí starat se o sebe. Přes počáteční neúspěchy a Mariin zatvrzelý odpor se nakonec odehraje nemožné a stane se (téměř) zázrak...

Silný příběh i výborné herečky

Nepříliš známý francouzský režisér Jean-Pierre Améris se v Příběhu Marie zhostil svého úkolu víc než dobře. Pomáhá mu k tomu jak netradiční a velmi silný příběh, vycházející ze skutečného osudu Marie Heurtin, která se stala vzorem a učitelkou dalších hluchoslepých lidí, tak především obě skvělé představitelky hlavních rolí.  Scénáristé, tedy režisér spolu s Philippe Blabandem, tak díky těmto okolnostem neměli ani příliš práce. Přesto film zaujme svým netradičním námětem.

Ústřední herecké duo Isabelle Carré (Marguerite) – Ariana Rivoire (Marie) předvádí výkon hodný oscarových výšin. Dopomáhá jim k tomu zejména nesporný talent obou hereček, přičemž zatímco Carré již patří v zemi galského kohouta mezi hvězdná jména, mladou Rivoire objevil režisér mezi skutečnými neslyšícími dívkami. Dá předpokládat, že obě herečky za svůj výkon ještě získají nějaké to ocenění.

Two woman show

Carré totiž skvěle zahrála neobvyklou lásku jeptišky k postižené dívce a její přesvědčení o svém poslání „vytvořit“ z ní normální lidskou bytost v době, kdy hluchoslepí byli odsuzováni jako blázni. Ještě lépe hraje Rivoire, která skvěle ztvárnila přechod z bojácné, zmatené a polodivoké dívky v někoho, kdo se nejenom začlení do lidské společnosti, ale také si vytvoří pevné pouto ke své ochránkyni a učitelce. Ostatní herci na plátně jim v podstatě pouze sekundují. Jedná se vlastně o téměř dokonalou „two women show“.

Povedené záběry skvěle zachycují detaily

Filmu pomáhá dosáhnout k nejvyšším metám i skvělý a syrový příběh bez zbytečné přemíry sentimentu, ale o to víc zdůrazněného významu přátelství a nezlomné víry. Stejně tak skvělá kamera a režie, které zdůrazňuje důležité momenty a vnímání světa Marií. Mezi nádherné okamžiky snímku patří jak radostné vnímání slunečních paprsků Marií, její poznávání okolního světa pomocí hmatu, její hravost a společná radost sdílená s Marguerite. Režisér si vyhrál i s podrobnými záběry na klíčové sekvence snímku a drobné zvuky, provázející učení znakové řeči. Též kameramani odvedli skvělou práci.

Na hranici žánrů

Ve velmi nezvyklém snímku na hranici životopisného díla a dramatu, nenajdete běžné ingredience, obvyklé v jiných filmech, což je jeho klad, ale i slabina. Mezi nedostatky, jinak velmi povedeného díla, patří praktická neexistence téměř jakýkoliv nečekaných nebo dramatických momentů, stejně jako málo vtipu.

Výjimečný snímek občas nudí

Nepotěší ani jistá jednotvárnost děje především ve střední části stopáže. To občas sráží film na hranici nudnosti, ale je otázkou, zda by podobně smutné téma šlo natočit více legračně a s větší grácií. Přesto z téměř každého políčka snímku pryští bezbřehá naděje.

Přesto jde o vynikající filmařský počin, který – až na několik okamžiků, nevyznívá vůbec smutně, spíše naopak. Jeho tvůrcům se výjimečně povedlo vyzdvihnout naději, přátelství, lásku bez předsudků a lidskost. Tedy hodnoty, na které mnoho lidí v dnešní uspěchané době hledí téměř jako na přežitek. Už proto byste měli toto životopisné drama o síle vytrvalosti a „cestě za světlem“ určitě vidět, i když skalním příznivcům lehkých komedií a akčních filmů se asi líbit nebude.

Kdy a kde dávají film: Příběh Marie

4.12.2014 | Petr Koutský Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout