Kdo by neznal knížete Drákulu, který rád saje lidem krev? Desítky předchozích filmů o tomto údajném vampýrovi vycházely z hororového románu od irského spisovatele Brama Stokera Dracula a držely se velmi podobného schématu. Nemrtvý v podobě hlavní postavy "vysává", koho může, pro svůj prospěch. dávno po své přeměně v monstrum.

Originální scénář zavádí ke zrození Drákuly

Nový vampýrský snímek od zatím neznámého režiséra Garyho Shorea konečně přináší do omšelého tématu svěží vítr. Nedočkáme se v něm (naštěstí) stokrát opakovaného převážení Drákuly v rakvi, prokousávání krčních tepen sličných děvčat ani prohledávání zatuchlých a starých hrobek.

Povedený scénář od Matta Shazamy a Burka Sharplese nás totiž vrací do dob, kdy se drákulovská legenda teprve rodí. Rumunský šlechtic, vracející se z tureckého zajetí, je zde postaven před drsný problém: podvolit se vůli svých mnohem početnějších nepřátel, nebo se islámskému nebezpečí postavit pomocí spojení s temnými, nadpřirozenými silami?

Zajímavá atmosféra a povedené triky

Není třeba dodávat, že nakonec zvítězí druhá varianta a divák se proto dočká nevšedního pohledu na jinak otřepané upírské téma. Tedy volby nešťastného člověka mezi dobrem a zlem. K tomu, že snímek nenudí, dopomáhá kromě obstojného hereckého výkonu představitele hlavní role Luka Ewanse také vysoký rozpočet filmu, zajímavé triky a místy překvapivě hororová atmosféra.

Dočkáme se jak zajímavě zahraného dilema hlavní postavy, zda se stát nelidskou upírskou zrůdou, stejně jako epicky-krvavých bitev mezi Drákulou a nepřátelskými tureckými armádami. Nechybí ani dramatický útěk pronásledovaných Rumunů do hor či Drákulův boj o přežití mezi vlastními lidmi nebo jeho odůvodněný strach o syna a manželku.

Průměrní herci v mixu žánrů

Povedený snímek tak v sobě spojuje fantasy prvky s dramatem, romancí a zároveň válečným filmem. Dočkáme se v něm i nádherné přírody trikově vytvořené Transylvánie, stejně jako povedených průletů kamery nad krajinou.

K zábavnosti přispěla též nepříliš dlouhá stopáž Drákuly, obstojná kamera i celkem dobré herecké výkony představitelů hlavních postav. Kromě Ewanse, jehož jsme mohli vidět například ve filmu Hobit: Šmakťova dračí poušť, dobře hraje i představitelka jeho manželky – teprve se prosazující, ale sympatická Sarah Gadon. Neurazí ani hlavní osmanský záporák v podání Dominica Coopera. Přestože se nejedná o žádná herecká esa, jejich výkon je lehce nadprůměrný, stejně jako většiny ostatních herců ve snímku.

Jak to bylo doopravdy?

Jediná větší slabina filmu souvisí s tím, že se přes velkolepé triky, originální děj i hutnou atmosféru jedná pouze o béčkově laděné dílko ve slušivém hollywoodském hávu. Přes skutečnou existenci předlohy hlavní postavy – středověkého vlašského knížete Vlada III. „Napichovače“ Draculy totiž najdeme ve filmu velké nepřesnosti.

Tento rumunský šlechtic samozřejmě nebyl upírem, ale ani ho k jeho krutým činům nedohnalo zoufalství. Šílený Vlad se totiž zapsal do dějin nejen jako urputný bojovník proti osmanským Turkům, kteří v 15. století ohrožovali Evropu, ale především jako krvelačný panovník bez svědomí.

Nechal totiž upálit, zaživa nabodnout na kůl nebo stáhnout z kůže tisíce nevinných lidí, včetně žen a dětí. V tomto světle se jeho vylíčení ve filmu jako zoufalého hrdiny jeví více než sporné.

Zábavné béčko, které byste měli vidět

Jak zní závěrečný ortel? Zakousnout, či nezakousnout? Pokud jste příznivci vampýrských nebo temných fantasy filmů se svižným dějem, bude se vám Drákula: Neznámá legenda jistě líbit, podobně jako mně. Nepostrádá totiž dramatické okamžiky, originální scénář ani povedeně temnou atmosféru, která vás pohltí.

Nečekejte však od něj víc než od filmů podobného ražení. Přes nesmírnou zábavnost a povedené filmařské řemeslo jde o velmi atmosférický "rubací" upírský snímek, jenž nemá se středověkými reáliemi moc společného. Mnoha divákům se však bude líbit.

Post vampýrum

První týden před svou diváckou premiérou je snímek promítán v ČR pouze v kině IMAX, později i v dalších kinosálech po celé zemi.

Kdy a kde dávají film: Drákula: Neznámá legenda

11.10.2014 | Petr Koutský Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout