Hravý muzikál Mauglí nezarmoutí ani dospělé!

Hravý muzikál Mauglí nezarmoutí ani dospělé!

Na začátku září měl premiéru nový muzikál Gabriely Osvaldové a Ondřeje Soukupa na motivy Knihy džunglí Rudyarda Kiplinga. Mauglí našel v divadle Kalich svou vlčí smečku a vypadá to, že mu divadelní ztvárnění pod taktovkou režisérského dua SKUTR náramně sluší!

hodnoceno 17x
Líbí? Pošlete to dál...

Na celém muzikálu je hlavně vidět velký kus práce a profesionalita nejvyššího stupně. Libreto a texty Gabriely Osvaldové jsou jednoduše geniální. Představení opravdu staví na vtipu a hravosti, ale nikdy, což je to nejdůležitější, se žert nepřehoupne v trapnost. Divadlo počítá se vším, prkna to unesou, ale trapnost je novinka, která se na českých prknech usadila teprve v posledních letech. V Mauglím Osvaldová mnohdy našlapuje na velmi tenkém ledu, ale nikdy k trapnosti nesklouzne! Texty nabízí dokonce poučení, moudrost, ale velmi opatrným a nevtíravým způsobem. Právě proto se divák nerušeně baví a je úplně jedno, kolik je mu let a jakého je pohlaví. V Mauglím si totiž na své přijdou opravdu všichni.

Autoři si pohráli také s vizuálnem celého představení, nacházíme se prostě v džungli se vším všudy. Kostýmy Simony Rybákové se drží duchu hravosti a vtipu, takže co kostým, to perla. Rybáková podle všeho hledala u každého zvířátka něco charakteristického, což dokázala vytáhnout a mnohdy zkarikovat, přehat do extrému – a vyplatilo se! Povedení po všech stránkách jsou třeba supi, kteří jsou mimo jiné skvěle zvládnutí také po pohybové stránce. Had Ká je kapitola sama pro sebe, ale právě jeho velmi funkční kostým mu dodává na půvadu. Originálním způsobem Rybáková vystihla také slona Háthí.

Velký kus práce odvádějí profesionální tanečníci s choreografií Jany Burkiewiczové a Adély Stodolové Laštovkové. Jejich výrazy jsou skutečně zvířecí, autoři zde dostáli všemu, co bylo řečeno v průběhu zkoušení. Tanečníci mají zvířata nastudovaná a s každým jednotlivým pohybem vědí přesně, co dělají. Nehážou tedy zbytečně končetiny do prostoru, jak jsme u českých zpěvoher zvyklí.

Roman Tomeš je v roli Mauglího výborný a to nejen po pěvecké stránce. Má ve tváři po celou dobu výraz chlapce z džungle, který si s tím, že je mládě člověka vůbec hlavu neláme. Jeho pohyb po jevišti proto není vyloženě člověčí a Tomeš tak ukázal, že nějaké to zvířátko v sobě zřejmě opravdu má.

Dohled nad veškerým děním má panter Baghíra v podání charismatického Jiřího Korna. Korn si pantera nastudoval do všech drobných chlupatých nuancí, všetně vrčení, předení a čenichání. Korn se zkrátka změnil v chlupatou šelmu z džungle a je ve své nevšední roli velmi přesvědčivý. Vyzdvihla bych také hlavní „Píseň o strachu“, kde se předvedl snad nejsilněji a je to bezpochyby jedno z nejvýraznějších míst v představení.

Role, která nesmí zůstat bez komentáře je již zmiňovaný Had Ká. Stal se okamžitě miláčkem diváků a jeho hlavní výstup na konci první poloviny je přesně ten moment, kdy nevidíte přes slzy smíchu a nevěříte, jak autoři mohli tak ganiální postavu vypracovat. Ká je skutečně vybroušený po všech stránkách. Jeho představitel Jan Vlas je šoumen každým coulem a nebojí se zajít až k té tenké hranici, kterou jsem již zmiňovala u Osvaldové. Vlas doje pouze k ní, ale do trapnosti nesklouzne! Má profesionálně zmáknuté pohyby svého zvířete a zde mu nepochybně nahrává také kostým Simony Rybákové. Ale hlavně je zde celá postava posílena také výborným textem, takže před sebou máme ve výsledku skutečného hada, kterého prostě nemůžeme nemilovat.

Zbyněk Fric dostal milou úlohu šakala Tabakího. Náš šakal je skvěle propracovaný v grimasách i pohybech a jeho rysy jsou vytaženy tak skvěle, že většího šakala „sympaťáka“ pohledat. Divák mu odpustí jeho úlisnost, patolízalství a zbabělost. Tabakí je postava, která je prostě k sežrání milá.

Autoři velmi dobře propracovali také vlčí rodinu, kde Peter Strenáčik a Vendula Příhodová zastupují tu hodnou stranu, která o Mauglího láskyplně pečuje. Jsou skvělí po všech stránkách.

Největší záporák v našem příběhu je tygr Šer Chán, kterého v alternaci s Janem Křížem ztvárňuje Juraj Čiernik. Tygřík nás rozptyluje nemocnou pacičkou, což záporákovi podkopává autoritu, ale o to víc dostává do nálady diváky, kteří si ho díky tomu zamilují i přes tu hroznou povahu.

Je třeba zmínit také slona Háthí s nezaměnitelným hlasem Petra Opavy, roztomilého medvídka Balú v podání Michala Pleskota nebo půvabně stydlivou Rašmí, které dala Michaela Doubravová všechno, co by partnerka Mauglího měla mít.

V divadle Kalich zkrátka ožívá džungle. Je to džungle hravá, moudrá, spravedlivá. A všechny její obyvatele si diváci zkrátka zamilují a budou hýčkat. Jejich zvířátka jsou hlučná, nevychovaná, sobecká, věčně hladová, drzá, uštěpačná, ale přes to všechno nikdy netrhají partu. Jsou přece jedné krve.


Přidat komentář Líbí se mi to

Fotografie k článku

Divadlo Kalich nabídne brzy i tyto akce (Další akce v Praze)

100%
Přidat na Seznam.cz Mějte články z Informuji i na Seznamu

Prostor pro tvůj názor...

Komentovat může pouze přihlášený fanoušek...