Zlatovláska měla premiéru v roce 2006, ale sál je i dnes zcela zaplněn, holčičky přišly v baletních sukýnkách a chlapci v roztomilých mini oblecích. V publiku nechybí ani Vladimír Franz, který složil hudbu k této inscenaci, a to především přístupnou dětem, hravou a originální. Po celou dobu provází diváky komediant Martin Zbrožek, přebírá sám úlohu sboru a informuje o tom, jak se příběh vyvíjí za doprovodu rozladěných housliček.

Mimo hudbu je třeba ocenit skutečně „dětsky promyšlenou“ výpravu a krásné zvířecí kostýmy. Po důležitých mravencích se posléze při lovení Zlatovlásčina prstenu z mořského dna představí mečoun, mořská želva či zlatá rybka, jejíž taneční sóla patří k těm nejdokonalejším. Z hmyzí říše pobaví návštěvníky moucha – skvěle zvládnutá dětská role (taneční přípravka ND), obří pavouk lezoucí po stromě dolů, z ptáků zase syčící labutě a nepostradatelný Jiříkův huňatý pes, jeho věrný společník na cestě za zlatovlasou pannou.

Ve výrazu excelují oba králové; na jedné straně zlem čpící Jiříkův v černém hábitu a s takřka hororovým výrazem a na té druhé radostný hippík a otec dvanácti dcer, který má zelené kalhoty do zvonu, každou cvičku jinou a do jehož domu je každý vítán.

Samotná Zlatovláska (Jade Clayton) nemá překvapivě tolik prostoru jako zbytek zvířecí říše, zatančí několik romantických duetů se svým vyvoleným, ale jinak všem jako by stačilo, že její paruka září na kilometry daleko.

I když od věkového průměru publika mě dělilo nějakých deset až patnáct let, už dlouho jsem se v divadle tak nepobavila a nezažila takový návrat do dětství spojený se zvědavostí, co přijde dál…

17.9.2013 | Tereza Pavelcová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout