Úvodní festivalový den se odehrával bez jednoho z hlavních pódií nesoucí název celé akce. Hlavním místem zábavy byla právě krytá Staropramen stage. Prvním interpretem pod stanovou kopulí se stal Xindl X. Jeho originální set s Orchestrem Karla Vlacha byl rozhodně zajímavým zpestřením a příjemně rozjel počáteční náladu.

O něco později se rozjíždějí i vedlejší pódia. Showcase stage určená pro talenty ze zahraničí přináší hned na začátku velice zajímavou partu Parlour, pocházející z Velké Británie, v jejímž čele stála sympatická zpěvačka. Bohužel mě zbývající program na tomto místě příliš nezaujal a celkově si Showcase nezískala masovou oblibu.

Program pokračuje s Prata Vetra, kteří u nás vystoupili jako předkapela Rolling Stones, tehdy pod názvem Brainstorm. Jejich výkon mě moc neoslnil a dřívější vystoupení mi přišlo daleko energičtější. Jednou z hlavních hvězd tohoto dne se stala americká zpěvačka Amanda Palmer. Naprosto uhrančující show dostala všechny přihlížející návštěvníky. Nakonec se nechala v dlouhých šatech nést po davu a ukázala svou přátelskou povahu. Dalším výrazným momentem se stal i koncert legendární indie kapely Bloc Party. Diváci i tentokrát řvali blahem, bohužel jejich radost přerušili technické problémy. Následným dupotem a pískotem přivolali kapelu zpátky a poslechli si zbývající pecky.

Nejzajímavějším momentem Youtube stage se stal koncert amerických hardcoristů The Ghost Inside. Okamžitě po jejich nástupu se rozjel obrovský circle pit, který udělal skupině velkou radost. Starší i novější skladby proudily z reproduktorů a atmosféra byla skutečně okouzlující.

Následně již přichází hlavní hvězdy tohoto dne Thirty Seconds to Mars. Celé vystoupení je ve znamení obrovské show a nepřekonatelných diváckých chorálů. Přestože nepatřím k fanouškům této party, musím ocenit celkově pozitivní zážitek z jejich koncertu. Bohužel je stan znatelně zaplněn a někteří návštěvníci musejí sledovat pouze venkovní obrazovky. V tuto chvíli se projevují první negativní stránky bezpečnostních opatření.

Jared Leto a jeho parta nikoho rozhodně nezklamali a dokázali, že svůj úspěch i pozici stadiónové kapely si právem zaslouží.

Druhý den přinesl daleko vyváženější playlist. O veselý rozjezd se postarala partička Elvis Jackson. Objevuje se na venkovní Rock for People stage, jejich koncert by si zasloužil o něco více návštěvníků. Následně začíná švédská rock´n´rollová kapela Royal Republic. Ti si získali nejen v našich končinách širokou fanouškovskou základnu. A není se čemu divit. Jejich set proběhl v pěkně ostrém a našlapaném rytmu. Publikum se příjemně rozehřálo a ukázalo svou vděčnou přízeň.

Dubioza Kolektiv mě lehce mine a vychutnám si až debutové vystoupení The Devil Wears Prada. Metalové šílenství v jejich podání není zvukově nejdokonalejší, přesto se jedná o příjemný zážitek. Výrazněji se zapíše další tvrdě hrající kapela A Day to Remember. Zároveň si získává obrovskou přízeň publika a způsobuje naprostou davovou euforii. Jejich největší hity znějí sálem a zvuk zní podstatně tvrději než v předchozím případě.

Na odkrytém pódiu si zahrají i další borci The Gaslight Anthem. Poslední deska Handwritten si získala slušný úspěch a nemůžeme se divit rostoucímu zájmu o tuhle kapelu. I jejich živé vystoupení má šťávu a získává si tančící fanoušky. Punkáči Gogol Bordello jsou již tradiční kapelou na našich pódiích a jejich gypsy punk pobaví i rozpálí zároveň.

Obrovský dojem zanechala legendární nu-metalová skupina Papa Roach. Přestože jsem se bál lehké vyhaslosti této hvězdné sestavy, dokonale mě přesvědčili o opaku. Jejich set si získal celý dav lidí a energie proudící do všech stran bylo opravdu dostatek. Navíc slyšet Last Resort naživo je opravdu zážitek. Jedinou vadou se staly opět technické problémy, které několikrát přerušily koncert. Bohužel to není dobrá vizitka festivalu a mnoho lidí bylo díky tomu rozhořčeno.

Rock for People stage tento den uzavírá The Parov Stelar Band. Elektronický mág i charismatická zpěvačka vytvářejí dokonalou světelnou, pódiovou i hudební show. Videoprojekce nesmí v žádném případě chybět a obrovský dav před pódiem je důkazem o kvalitách těchto swingerů.

Stejně velkou podporu má i kapela Billy Talent. Charismatický hlasový projev i precizní muzikantská práce a opět obrovské množství energie a hitů. Slyšet můžeme výběr ze všech alb a rozhodně se nikdo nemůže vymlouvat na nudu. Divácké sbory byly opět vynikající a skvěle doplňovaly úžasnou atmosféru.

Výraznějším interpretem na Showcase stage se pro mě stali Catfish and the Bottleman. Zajímavá a našlápnutá parta přinesla další porci rock´n´rollu. Bohužel zbytek mladých vystupujících si opět získal spíše menší podporu.

Závěrečný den byl z mého hlediska opět rozporuplně obsazený. Na začátku vystoupilo několik méně známých interpretů Flying Orkestar, Friska Viljor nebo Kiril Djaikovski. Přestože nechci nijak snižovat jejich kvality, předchozí den byl z mého pohledu daleko lépe rozložený z hlediska vystupujících kapel.

Odpoledne lehce vybočují z průměru výborné party Hactivist a Heart in Hand. Letošní ročník je ve znamení souhry rockovějších i metalovějších kapel. A právě tito zástupci to skvěle dokazují.

Navečer přicházejí The Foals a především mistr Karel Gott. Jeho účast na rockovém festivalu je napjatě očekávána a rozhodně se postará o zvýšení celkového počtu návštěvníků. Karel by měl úspěch úplně všude. 

Večeru dominují zejména rockoví divoši Queens of the Stone Age, kteří opět předvedou výbornou show a postarají se o zábavu pro všechny přihlížející. V rámci těchto koncertů je vidět obrovský rozdíl mezi jednotlivými kapelami. Právě tahle parta prostě umí rozpoutat rockové peklo, které vás pohltí a nevypustí zpět.

Závěrečný český den si nechávám ujít. Přinesl festivalovou klasiku Tomáše Kluse, Horkýže Slíže, Pražský Výběr nebo Kabát. Přestože několik interpretů vystupujících v tento den hraje pouze na několika festivalech, jejich spojení do jednoho dne nebylo úplně nejlepším nápadem. Ve zbývajících částech festivalu vznikala občas hluchá místa, kdy jednotliví návštěvníci neměli příliš na výběr. Mnoho mladých a pro některé lidi jistě zajímavých kapel nemůže nahradit stálé hvězdy či osvědčenou klasiku.

Letošní ročník se z celkového dojmu rozhodně povedl. Soupis kvalitních kapel byl opravdu dlouhý, přesto se našlo několik chybek, na kterých musí pořadatelé do budoucích let zapracovat.

5.7.2013 | Lukáš Loužecký Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout