Nejdřív si musí každý módní nadšenec za sebe upřímně odpovědět – co mě na módě vlastně baví, proč je to pro mě tak přitažlivé? V případě, že vás zajímá originalita, kreativita, možnost sebevyjádření a nečekané objevy, které by podle nás měly být módě vlastní, pak PWF není asi úplně tou pravou akcí pro vás. Ale jestli vás baví pozlátko, jste tak trochu snob, nekriticky hltáte všechno, co na sobě má cedulku nějaké luxusní značky – pak jste se ve „fashion stanu“ na Hradčanském náměstí mohli cítit jako ryba ve vodě.

Loni touhle dobou jsme tady nadšeně kvitovali loňský ročník PWF a upřímně jsme sobě a všem spoluobčanům přáli, aby vydržel, aby se Praha konečně i co se týče módy stala světovou metropolí. Přehlídkové molo v Pařížské ulici, které mohli okukovat všichni kolemjdoucí či kolemstojící a které dalo stejně prostoru mladým talentům jako zavedeným designérům, nás nadchlo. Z Pařížské se ale přehlídky přesunuly do onoho zmiňovaného stanu a hlavně – zájemci museli zaplatit nekřesťanských 250 Korun českých za půlhodinovou přehlídku. Během odpoledne tak stan většinou zel prázdnotou – proč organizátoři nedokázali alespoň flexibilně zareagovat a lístky na odpolední přehlídky zlevnit, když se ukázalo, že narváno prostě za ty prachy mít nebudou, to mi zůstává záhadou. Inu, exkluzivita musí být, kdyby jen pro pár vyvolených, že…Pražská akce se tím možná přiblíží Paříží nebo New Yorku, ale to by musela nabízet také obdobně exkluzivní obsah. V našem malém rybníčku, kde je potřeba především osvěty, takovýhle přístup ale vůbec nedává smysl a celá akce trochu pozbývá na významu. Možná to má něco společného s tím, že se nám fashion akce od loňska trochu rozmnožily – Dreft fashion week se osamostatnil, Designblok pořádá opět vlastní fashion week…ovšem více není vždy lépe a jediné vysvětlení je, že se ředitelky PR agentur, které to mají celé pod palcem, prostě rozhádaly (možná by jim pomohlo se pořádně najíst, ale to už jenom rýpám, znáte toJ).

V zázemí fashion stanu, kam jste se dostali jen s akreditací nebo vstupenkou, tak byla docela legrace – neustále fronta na baru a podívaná na spoustu módních kreací daleko předaleko za hranicí lacinosti (hlavně ta Vuittonka, něco růžovýho a něco zlatýho, pořádný jehly a trendovej outfit je na světě – ovšem, co čekat, když takto oděna chodí i ředitelka celé akce? Její strašlivé špičaté kozačky a ještě strašlivější lesklá růžová kabelka by se měly dávno smažit v Módním pekle). A potom v první řadě Dara Rolins v roztrhaných džínech, Jitka Čvančarová v černém beztvarém čemsi a podobné celebritky…a teď můžu přestat být jízlivá a pochválit i ty pozitiva (nebylo jich zas tak málo), protože už vám je snad jasné, že PWF byl letos akcí hlavně pro snoby, méně už pro ty výše zmíněné milovníky kreativního designu a krásných věcí.

Pojďme ale k těm pozitivům – show Jakuba Polanky měla neskutečný náboj a skutečně světovou úroveň. Naprosto nás dostala přehlídka Tique by Petra Balvínová – nosila bych to skoro všechno a hned. Tatiana Kovaříková nepřekvapila ani nezklamala, příjemným překvapením byl naopak Pavel Brejcha a jeho kolekce Line – navrhnout minimalistické šaty tak, aby zůstaly dostatečně ženské, není vždy jednoduché, ale tady se to zvládlo na jedničku. Horší to bylo s pánskými modely – přehlídka Vladimíra Staňka mě nejdřív uvedla do stavu lehké konsternace, ale nakonec jsem se docela zasmála. Potkat v tom nějakého skutečného gentlemana na ulici, jdu do kolen (ovšem smíchy). Sám návrhář přitom nevypadá jako kašpárek, proč tedy takto stylizoval téměř všechny modely, je záhada. Jedna z hvězd letošního PWF Kateřina Geislerová představila kolekci Chercher la flamme – příjemně šik a ženskou, nositelnou pro všechny věkové kategorie. Pár kousků si rozhodně budeme pamatovat a doma po nocích naivně snít o tom, že si na ně někdy vyděláme.

Celkově se dá PWF nakonec ta absurdně snobská atmosféra odpustit, protože pořád je na co se dívat a jistou auru výjimečnosti a luxusu si to zaslouží – ale i tak je té milé a přátelsky otevřené akce v Pařížské škoda. Snad se pořadatelé pro příští rok poučí alespoň co se týče ceny vstupného.

16.9.2012 | MiaH Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout