Expozice Archeologického ústavu MZM 

Prohlídky po telefonické domluvě: +420 606 033 103

V roce 863, tedy před 1150 lety, přibyla na Rostislavovu Moravu byzantská mise, na jejímž čele stál Konstantin Filozof, významná osobnost tehdejšího křesťanského světa, doprovázený starším bratrem Metodějem a skupinou učedníků. Přišli, aby šířili slovo Boží v Moravanům srozumitelném jazyce zvaném v současnosti staroslověnština a v jeho psané podobě, kterým bylo Konstantinem nově vytvořené písmo označované termínem hlaholice.

Životní osudy obou soluňských bratří a jejich následné pokračování v příběhu souvisejícím s vytvořením „svaté církve moravské“ za arcibiskupa Metoděje, stejně jako alespoň zkratkovité představení situace na Moravě v době před příchodem učených Byzantinců na dvůr knížete Rostislava, to vše jsou témata, jimiž se, byť stručně a schematicky, zabývá první z prezentací instalovaná v novém uherskohradišťském „Centru slovanské archeologie“.

Její součástí jsou i velkoplošné modely znázorňující jednak pravděpodobnou situaci sakrálního centra Velké Moravy v Uherském Hradišti-Sadech, na Metodějově výšině, v době, kdy zde velmi pravděpodobně existovalo ústředí „svaté církve moravské“, jednak vzhled dosud málo prezentovaného mocenského ústředí Veligradu, jež se nacházelo v prostoru současného hřbitova ve Starém Městě a jehož součástí byla i rotunda stojící v 9. století na místě současného kostela sv. Michaela archanděla. Nechybí ani známá „stupavská falza“, údajné náhrobní kameny z hrobu sv. Metoděje objevené K. Maštalířovou ve Chřibech nedaleko Stupavy, nebo kusy vazných a podlahových malt odebrané v 50. letech minulého století při výzkumu raně středověkého kostela sv. Jana v Modré u Velehradu.

Jistě zaujmou také dva exempláře stříbrných náušnic s bubínky zdobenými granulací objevené v říjnu 2013 ve Starém Městě „Na Vyhlídce“, představující dosud nejnovější, poprvé vystavené šperky náležející do skupiny honosného, tzv. veligradského šperku doby velkomoravské. Kromě nich lze shlédnout velmi zdařilé repliky obuvi příslušníků společenských a církevních elit, stejně jako repliky technologicky velmi náročně zdobených velmožských ostruh a opasků, v obou případech pocházející z dílen současných špičkových tvůrců a restaurátorů.

Nelze než doufat, že si výstava o sv. Cyrilu a Metodějovi a počátcích křesťanství na Moravě nalezne své návštěvníky a nové „Centrum slovanské archeologie“ brzy obohatí nálezy, které se posléze stanou předmětem dalších atraktivních prezentací.